sobota 25. února 2017

(Ne)malé radosti III

Zdá se, že (Ne)malé radosti jsou pro mě záležitostí čistě jarní a letní. Ale jelikož na sklonku zimy se stalo docela dost hezkých věcí, máte tady další radosti už dnes. Předpokládám, že jste zapomněli, že vůbec takovou sérii vedu. A já bych taky málem zapomněla, a i proto jsem si řekla, že bych měla tento článek dát dohromady. Radosti bych mít měla. Proč si je nezapsat, dokud jsou? A řekněme, že se pokusím shromažďovat je více. Nerada si dávám předsevzetí, takže to možná nesplním - ale představa je to hezká.


1. Jarní prázdniny padly na předposlední únorový týden, čímž se už tak krátký měsíc ještě o něco zkrátil. Jakmile přijde volno, čas nabere první vesmírnou rychlost. Mám ráda jarní prázdniny, už jen to slovo jarní mě uklidňuje. Zima je občas hezká, ale jaro je pro mě prostě nejlepší. A moje oblíbené období, tedy sublimace zimy do jara, právě přichází.
Tentokrát jsem jarní prázdniny strávila v jižních Čechách. Necelý týden na faře prospěl mému spánkovému dluhu (navzdory chmurným zvěstem jsem však neprospala celé prázdniny), ovšem obávám se, že to samé se nedá říct o mé dietě. Místní indická restaurace vaří prostě až moc dobře.



2. Občas přijde období, kdy se člověku dobře píše a snadno nachází slova. Nevím, jak to máte vy, ale já tvořím spíše nárazově. A během takových tvůrčích záškubů jsem (skoro) nejšťastnější člověk na světě, protože mám pocit, že dělám něco užitečného, nestagnuji, vidím výsledky své práce a hlavně mám další básničky do sbírky. Psaní je báječná věc a bylo by mi líto se ho vzdát, i když někdy jsem naštvaná na celý svět a mám chuť roztrhat vše, co jsem kdy napsala.
Abych dala tomuto odstavci smysl - takové období přišlo právě okolo jarních prázdnin, díky čemuž byly ty prázdniny ještě lepší.


3. V listopadu za mnou přišla profesorka angličtiny, která mě ani neučí, s nabídkou účasti v soutěži Juvenes Translatores. Pokrčila jsem rameny, že jako klidně, vždyť je to fuk, a šla jsem dál. Na konci listopadu jsem během necelých dvou hodin sesmolila český překlad zadaného anglického textu, jen tak, aby se neřeklo, jakýpak s tím patlání. Soutěžní učebnu jsem opouštěla jako první, protože jsem nechtěla přijít o opravu testu z literatury.
Prvního února se strhla velká mela. Out of the blue, abych to řekla stylově. V Evropské komisi se jim můj překlad asi líbil, a tak se mé jméno objevilo na seznamu vítězů. Popravdě nechápu, jak se to mohlo stát, a mám pocit, že si nic takového nezasloužím, zvlášť se svým přístupem. Ale samozřejmě mi takováhle věc udělala radost, a opravdu ne malou.

4. Můj Valentýn byl hektický den, a rozhodně ne kvůli milencům či milenkám. Ráno jsem se vydala na olympiádu v angličtině, protože jsem byla vybrána a musela se utkat v okresním kole. Naštěstí jsem mohla jít na konverzační část jako druhá v pořadí, protože jsem se urychleně potřebovala vrátit do školy a připravit si prezentaci svého projektu. 
Septima má každý rok možnost zpracovat své projekty jako prezentace pro veřejnost a předvést je v soutěži, jejíž porotou je rodičovský výbor. Jelikož jsem v září dostala dobré body, rozhodla jsem se do toho jít, a ačkoliv mi příprava sebrala mnoho času, nelituji svého rozhodnutí - aspoň jsem se přesvědčila, že stále dokážu mluvit před publikem. Jak soutěž dopadne, to se dozvím v březnu. Ale v anglické olympiádě jsem byla pátá a porazila jsem svou spolužačku, která má certifikát. To je docela zadostiučinění.

5. Nedávno jsme měli ples. Tedy, oktáva měla maturitní ples a naše třída zaujala pomocné posty. Já se ze všeho vykecala a sloužila pouze jako věšák na šerpy. Byl to skvělý pocit, zvlášť když jsem si uvědomila, že za rok už taky budu maturovat, a taky budu smět legálně konzumovat alkohol.
Abych to zkrátila, ples byl skvělý a skončil dobře, tedy celý si ho pamatuji. Akorát jsem šla spát ráno, což mi značně zkomplikovalo další den. Kdysi jsem se upsala k tomu, že hned v 8.30 budu v knihovně, abych asistovala dětem při výrobě fyzikálních hraček. A představte si, že jsem to zvládla, nikoho jsem neurazila ani jsem tam neusnula a neposlintala stůl. Akorát mě pár dětí ohodilo herkulesem, ale co. Děcka jsou fajn, ale stejně žádná nechci.



6. Tento bod patří hlavně vám, kteří jste se zapojili do mé výzvy 52 doodles. Pořád si myslím, že je to dobrý nápad, a to hlavně díky vám a vaší účasti. Je skvělé každý týden si prohlížet obrázky z cizích životů, přemýšlet, co se v nich asi stalo, a hlavně sledovat vaše rozdílná pojetí.
Podívejte se třeba k Matty, která to pojala velkolepě, k Sáře, jejíž obrázky mě vždycky dostanou, k Vlastě, za jejíž účast jsem vážně ráda, a k Lowri, která si ostříhala vlasy (je to skvělý)! A abych nezapomněla, Opti-Mystique si kreslení spojila s diářem, což je báječný nápad.
Děkuji vám všem.

7. Jsem spokojená, protože jsem zdravá. Nemyslím jako zcela oproštěná od senných rým nebo zánětů mandlí (i když ty už jsem se naučila léčit doma) - ale tak obecně, cítím se zdravě, protože jsem upravila svoje stravovací a pohybové návyky. Během prázdnin jsem si sice tu stravu maličko rozhodila, ale hýbat se nepřestávám, a to je taky dobré. Už se těším, až začnu vytahovat jarní svršky, do nichž jsem se v posledních letech prostě nevešla.
Ale nebojte se, pořád jsem ta knedla, která neudělá ani kotrmelec.

Pokud jste někdy byli v Liberci, nejspíš jste narazili na kachličkové kočičky. Mají symbolizovat to, že Liberec je tak trochu Kocourkov. Prý.






Ulice Fráni Šrámka.





Doufám, že jednou přijdou další radosti - nebo aspoň že tyhle dlouho vydrží.
A hlavně, hezký konec února.
Iris

7 komentářů:

  1. Píšu komentář aspoň z telefonu, snad ti udělám trochu radost. Mám pocit, že ti často kazím náladu, a možná ti ji zhorším, když vzdám doodles. Nejde mi to a stresuje mě to.
    Moc gratuluji ke všem úspěšným olympiádám, projektům a dalším záležitostem. Budu ti držet palce s tím projevem v Bruselu, doufám, že to třeba bude někde nahrané. :)
    Jarní prázdniny skončily moc rychle a rozhodily nejem tvůj stravovací systém. :D :)

    Tak se měj jarně, já jdu konverzovat s prarodiči. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Právě jsem tu patnáct minut psala komentář, byla jsem na konci a v tom jsem se omylem jedním dotykem vrátila na předchozí článek. Tak se omlouvám, že to asi nebude tak obsáhlé, jak mělo být původně. Jsem na sebe hrozně naštvaná, ale nedokázala bych usnout, tak se ten komentář pokusím napsat stručněji znovu. :)
    Jsi hrozně dobrá! :) Takové ocenění a tak. Moc gratuluji! Chtěla bych mít jazykové znalosti jako ty. :)
    Taky se vždycky zastydím, když čtu u tebe nebo u Vlasty, jak se účastníte Olympiád, protože já na žádné nebyla už roky. Nějak to nemám ráda. Ale je inspirativní o tom u vás číst. :)
    Jsem ráda, že jsi si prázdniny užila a že se cítíš dobře, to je hrozně fajn. A máš bezva fotky. :)
    Taky myslím, že musíte mít skvělou školu. :) Takových příležitostí, kroužků s projektů! Připadám si trochu jako hlupák, jelikož na naší škole nás bohužel angličtinářka ani nedokáže připravit na maturitu. :/
    A já se teď snažím připravit na certifikát a přijde mi, že mi to vůbec nejde. Navíc jsem hrozný nervák (za poslední rok se to z nějakého důvodu hrozně zhoršilo) a určitě to tam všechno zmotám. A nedokážu si představit, co budu dělat, až zjistím, že se mi nepovedlo.
    Jo a našla jsem na pinterestu tvůj komentář k obrázku, co jsem připínala , už je to docela dlouho, zapomněla jsem na to, šlo tam o zařazování lidí do bradavických kolejí. Přemýšlela jsem o tom a osobně si myslím, že bys patřila do Havraspáru, přijde mi, že máš zvídavou mysl a tak. :) Ale samozřejmě se můžu mýlit, nejsem žádný expert a mnoho aspektů tvé osobnosti je mi utajených. :)
    No, zcela určitě jsem na něco, co jsem chtěl napsat, zapomněla, ale třeba někdy příště. Užij si jaro a tohle předělové období. :) Těší mě, že se alespoň někomu jinému líbí, já jsem z něj spíš nešťastná, přeci jen, podzim je daleko.:D

    OdpovědětVymazat
  3. Ráda čtu (Ne)malé radosti, o těch různých věcech, co udržují život pozitivní :)
    Ta překladatelská soutěž na mě působí jako velký úspěch, musíš být vážně dobrá, blahopřeju!
    Měla bych se omluvit, že doodles postuju tak nějak všelijak, nemám totiž chytrý mobil, a tak se mi to většinou povede až v pondělí (ale kreslím poctivě přes týden nebo v neděli :) ). Taky se mi moc líbí, jak rozmanitá ta zpracování jsou!
    Náhodou jsem teď taky chytla psací slinu, a taktéž mi to dělá radost.
    Na faře ČCE v Písku jsem jednou byla, jako malé děcko, ale už si z toho místa nic nepamatuju. Podle tvých fotek to tam je asi moc hezké:)
    Hezký příchod jara a hodně 🌞 ti přeju :)

    OdpovědětVymazat
  4. Projekt 52doodles je skvělý nápad, tak nějak mě nutí přispívat na instagram (který jinak většinou stagnoval) a hlavně trochu přemýšlet. Víš, jak, já musím mít všechno vymyšlené. :D
    Kočičky jsou nejvíc! A papírová vážka také, hned mám chuť si nějakou takovou také vybarvit.
    A se spánkem to nebude jen tak, ono to bude asi globální nebo nějakou konstelací hvězd. Protože poslední dobou bych také nejraději jen spala a spala a spala. (Třeba na dnešek jsem spala 12 hodin, i když to bylo asi spíše migrénou...)
    A gratuluji ke všem úspěchům!

    OdpovědětVymazat
  5. Gratuluju k tomu všemu :) (a snad se tě to dobré bude držet co nejdéle. Vždycky je tak nějak fajn vědět, že se někomu daří dobře).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vážně? Já to mám jak kdy. Občas, když je mi nejhůř, cizí úspěchy mě naštvou. Aniž bych nad tím nějak moc přemýšlela. Pak se musím napomínat, abych nebyla hnusná. (Jsem prohnilá skrznaskrz.) A díky. Taky doufám.

      Vymazat
  6. Juvenes Translatores bych se bývala zúčastnila taky, nebýt toho, že mi o tom paní učitelka řekla až ex post. Budu se teda radovat aspoň kvůli tobě.

    !!! Písek je tak blízko, přijde mi tím pádem, že jsi blízko ty. To je milé.

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za každý komentář! E-mailové spojení z jistých důvodů neexistuje, chcete-li mi něco sdělit, napište to prostě sem.