úterý 1. prosince 2015

55 knižních otázek

Jak možná víte, mám ráda tagy. Snad proto, že se mi dotazy v psané formě zodpovídají mnohem snáz, než když se mě někdo ptá ústně; všechno si můžu pořádně promyslet a zkontrolovat, než své odpovědi pošlu na svět.
A tady máme jeden knihomolí tag. Ač se sama nenazývám knihomolem, spíše člověkem, který má rád knížky. Celých pětapadesát otázek týkajících se literatury na vás čeká po rozkliknutí článku. Na konci nenaleznete žádné nominace, ale budu samozřejmě ráda, když tento dotazník někdo převezme a vyplní (já ho našla ve Vlastině archívu).

1. Oblíbená kniha z dětství?
Měla jsem takovou knížku, myslím, že se jmenovala O ptáku Klabizňákovi nebo tak nějak. Na každé stránce té úzké knížečky byla tak trochu ponurá ilustrace a hlavním hrdinou byl pták, který byl trochu vrána, trochu vrabec, trochu páv, a nemohl nikam zapadnout. Nebudu vám to spoilerovat, ale můžu říct, že jak čas plynul, uvědomila jsem si, že to byla tak trochu knížka o mně. Takže to je jedna z těch oblíbených dětských knih.
Potom jsem měla hrozně ráda autorku Jacqueline Wilson. Hlavně knížku Holka z popelnice, tu jsem četla pořád dokola a cítila se hrozně dospěle.

2. Co právě čteš?
Mám rozečtenou Esej o tragédii od Elizabeth LaBan. Hrozně dlouho jsem si tuto knihu chtěla přečíst a minulý týden jsem ji sehnala na blogerském knižním trhu. Myslím, že je to dost neobvyklý příběh. Jsem zvědavá, jak to dopadne, i když se snažím moc toho neočekávat.

3. Máš právě nějakou rezervaci v knihovně?
No, do "normální" knihovny téměř vůbec nechodím, takže ne. Půjčuju si knihy hlavně ve školní knihovně, a tam se na rezervace moc nehraje... prostě vezmeš knihu a půjčíš si ji, no.

4. Knižní zlozvyk?
Vždy, když si vybírám knížku, přečtu si poslední větu. Často taky přeskakuji pasáže a čtu napřed, ale nakonec se stejně vrátím na původní místo, protože nemám ráda pocit, že mi něco uteklo.

5. Co máš právě půjčené z knihovny?
Už nejmíň měsíc mi na poličce leží knížka Sám u stmívání. Je to o životě básníka Jiřího Ortena, ale já mu prostě nějak nerozumím. Píše tak dlouhé věty, že se v nich ztrácím. Asi jsem moc přízemní a nedočtu to - ale i přesto se mi tahle knížka líbí.

6. Máš čtečku e-knih?
Ano, ale moc ji nepoužívám. Pořád čekám na den, kdy se ze mne stane velká čtenářka, kterou nebude bavit tahat s sebou opravdové knížky.

7. Preferuješ číst jen jednu knihu, nebo více knih najednou?
Preferuji číst jen jednu, ale jaksi to neumím. Vždycky se najde nějaká situace, kvůli níž mám rozečtené minimálně tři knihy a snažím se dočíst aspoň jednu z nich.

8. Změnily se tvé čtenářské návyky od té doby, co jsi začala blogovat?
Blogovat jsem začala asi v osmi letech, takže... No, myslím, že ani ne. Že prostě pořád čtu stejně málo. Akorát dokud jsem neobjevila knižní blogy, neměla jsem ze sebe kvůli tomu špatný pocit.

9. Nejhorší kniha, co jsi tento rok četla?
Uf, nejhorší, jo? Přátelé, já jsem nadšená ze všeho, co přečtu! Vážně se mi ještě nestalo, abych přečetla knihu a pak na ni nadávala. Možná si prostě umím vybírat. Anebo jsem brutálně jednoduchý a nenáročný čtenář.

10. Oblíbená kniha, kterou jsi tento rok četla?
Jakobijánův dům od egyptského autora jménem Alá'a al-Aswání. Je to prostě skvělá kniha.

11. Jak často čteš knihy mimo svůj oblíbený žánr?
Dejme tomu, že můj oblíbený žánr jsou příběhy ze života, čas od času historické, ale prostě reálné věci, žádná fantasy. Ale občas dám šanci nějakým čarodějkám nebo vílám nebo tak. A sem tam nějaká dystopie, kombinovaná se sci-fi. Když se nad tím zamyslím... tak v poměru 1:6, přibližně.

12. Čteš někdy tu samou knihu vícekrát?
Ano, a dokonce si myslím, že právě to se s dobrými knihami má dělat. Často se mi stává, že si úplně nepamatuji děj knihy, takže si ji prostě chci znova přečíst. Třeba celou trilogii o Hetty Feather (od Jacqueline Wilson) si čtu znova pokaždé, kdy vyjde další díl. Je tam tolik malých odboček a tolik postav, že si potřebuji osvěžit paměť; navíc mě to baví číst.

13. Dokážeš číst v autobuse?
Bohužel ne. Nedokážu číst ani v autobuse, ani v autě, ani v tramvaji, snad jen ve vlaku to dokážu, ale tím moc často nejezdím. Odmalička "trpím" kinetózou a někdy nemusím ani číst, aby se mi za jízdy udělalo špatně.

14. Oblíbené místo na čtení?
Ráda si čtu ve svém pokoji, třeba v posteli, ale vím, že čtení v posteli nepřináší nic dobrého, protože když si čtu večer, vydržím číst až do noci, a když ráno, tak hrozí, že se z té postele nezvednu. A taky se mi líbí u nás v knihovně, protože tam máme sedací pytle.

15. Zásady při půjčování knih?
No, když si půjčuji něco ze školy, zapíšu se do výpůjční knihy, jinak by v tom byl bordel. Když já někomu něco půjčuji... No, já nikomu nic moc nepůjčuji, ze svých knih. Ale asi bych s tím neměla problém. To spíš já mám vždycky strach, že se knížce z knihovny u mě něco stane. Jsem taková nešikovná, pořád něco rozlívám a opatlávám.

16. Děláš knihám oslí uši? Proč?
Nedělám, a snažím se je nedělat ani u svých oblíbených paperbacků.

17. Píšeš si na okraje stran poznámky?
Ne, to mě popravdě ani nenapadlo. Prostě čtu, k tomu snad nepotřebuji jakékoliv poznámky.

18. A do učebnic?
Moje učebnice jsou propiskový rondokubismus. A hodně často si vybarvuji písmenka a obtahuji názvy lekcí. Pak jsou ale taky učebnice, do kterých nemám moc důvod psát, jako třeba literatura.

19. Ve kterém jazyce čteš nejraději? V kolika dohromady to zvládneš?
Nejraději čtu samozřejmě česky, protože je to můj mateřský jazyk. Pak taky zvládnu číst anglicky, ale to dělám spíše z povinnosti, protože se mi ten jazyk sám o sobě ani moc nelíbí. Taky jsem už několikrát zkoušela číst španělské texty, a bylo to super, až na to, že jsem jim moc nerozuměla. I tak se mi to líbilo (asi je to divné). Teď už bych možná nějakou tu hodně zjednodušenou španělskou četbu zvládla, přece jen, zase umím o dva časy víc, než když jsem to zkoušela posledně.
Ovšem největší problém mám s azbukou. To mi pěkně motá hlavu, ruské texty.

20. Co musí kniha mít, aby sis ji zamilovala?
Promyšlený, ale ne příliš komplikovaný děj. Mám ráda, když má příběh víc dějových linií, protože si myslím, že propojovat je je vskutku umění. Měla by mít sympatické hlavní hrdiny a nějaké poselství, které má být předáváno dále. A taky nějaký neočekávaný zvrat. V knížkách mi to nevadí, na rozdíl od opravdového života.

21. Co musí kniha mít, abys ji doporučila dále?
Knížku, kterou si zamiluji, doporučím dál.

22. Oblíbený žánr?
Asi by se to dalo shrnout jako příběhy ze života, prostě žádné fantasy. Taky mám ráda historické romány.

23. Žánr, který čteš nejméně (ale chtěla bys více)?
Sci-fi a dystopie (mám ale na mysli ty starší, nikoliv young adult). Taky bych ráda četla víc steampunkové literatury. Je to subžánr fantasy, který se mi překvapivě líbí (a je zajímavé, že ho píše hodně českých autorů).

24. Nejvíce inspirativní kniha, kterou jsi tento rok četla?
Knížka (Ne)obyčejný kluk od R. J. Palaciové mě inspirovala k mnoha myšlenkám, a jelikož jsem ji dočetla poměrně nedávno, ještě pořád ji mám v živé mysli a často se mi vybavuje. Ty nejlepší knížky neinvazivně prostupují můj život, je-li to takhle srozumitelné (jako že si na ně čas od času vzpomenu, ale vůbec mi to nevadí).

25. Oblíbená svačinka ke čtení?
Většinou nic nejím, když čtu, protože to bych se musela soustředit na dvě věci najednou a nevnímala bych ani co tím, ani co čtu. Ale často si vařím čaj, protože to je taková pohodová věc.

26. Jak často vybíráš knihy podle obálky?
Knihy si vybírám podle anotací nebo na doporučení, ale občas se nechám obálkou odradit. Když je přeplácaná nebo je na ní jméno autora napsané moc velkým písmem.

27. Jak často souhlasíš s negativní knižní kritikou?
Jak jsem už zmínila, většina knih, které jsem kdy četla, mne zanechala nadšenou, takže moc často s negativní kritikou nesouhlasím a ještě mám nutkání bít se za čest svých oblíbených knih. Ale zatím jsem to nikdy neudělala, protože nikomu nechci upírat právo na vlastní názor.

28. Co psaní negativních recenzí?
No, možná, že kdybych četla nějakou echt hrůzu, užila bych si psaní negativní recenze. Ale asi by mi to bylo i trochu líto, protože ta knížka by mohla být něčí oblíbená a já bych nerada kohokoliv ranila. (Bože, zním jako hrozná citlivka. Přitom ve skutečnosti jsem cynická příšera.)

29. Kdybys mohla číst v dalším cizím jazyce, který by sis vybrala?
Přála bych si umět číst ve španělštině, protože to je prostě můj oblíbený jazyk. Taky by se mi líbilo konečně se pořádně naučit azbuku (možná bych ji po roce už měla umět, ale když ji čtu, pořád to hrozně drhne). A kdybych si mohla vybrat úplně další jazyk, byla by to třeba maďarština. Lidi si myslí, že tento jazyk nezní hezky, a je pravda, že si na něj člověk musí chvíli zvykat, ale je tak neobvyklý a zajímavý, že se mi prostě líbí. (Navíc bych dělala čest svému původu, který sahá někam do Maďarska, což by bylo taky fajn.)

30. Největší knižní výzva?
Zkusila jsem se zapojit do Dne nepřečtených knih. Ale neúspěšně. Vstala jsem pozdě a pak jsem přečetla asi sto stran první knihy Ubožáků, ale víc jsem toho nestihla, protože jsem měla toho dne víc věcí na práci. Ach jo. Ale nevadí, aspoň něco.

31. Největší knižní výzva, do které se stále bojíš jít?
Já se bojím jít do všech knižních výzev, protože vím, že bych je nesplnila. Tenhle tag je určitě dělaný pro mnohem větší milovníky knih, než jsem já, protože já nečtu knihy kvůli kvantitě (to je taky ten důvod, proč jsem zatím vždy odolala nutkání navázat nějakou spolupráci). Líbí se mi ale všechny možné read-a-thony. Celý den prostě číst, to je hezká představa, zvlášť když vám na poličce už dlouho čeká hodně knižních restů.

32. Oblíbený básník?
Jiří Wolker, protože jeho tvorba mi už několikrát docela otevřela oči. Taky jeho básním rozumím (což byl vlastně jeho záměr - psát pro prosté lidi, a to já zcela nepochybně jsem). A četli jste už nějaké jeho povídky? Jestli ne, možná byste měli.

33. Kolik knih si obyčejně půjčuješ z knihovny?
Maximálně tři, abych to nějak stíhala číst, vracet a prodlužovat výpůjčky.

34. Vrátila jsi už knihu do knihovny bez toho, abys ji přečetla?
Jo, určitě jo. A pravděpodobně to udělám znova. Ale vždycky mě svírá takový nepříjemný pocit, když tohle musím udělat.

35. Oblíbená knižní postava?
To je dost těžká otázka, ale snad se mi podaří ji nějak krátce zodpovědět... No, myslím, že bych si rozuměla s Gideonem z trilogie o Hetty Feather, kterou jsem tady už zmiňovala. Nevím kolik z vás to četlo, a jestli někdo četl třetí díl jménem Za hlasem srdce - ale řekla bych, že s Gideonem máme mnoho společného. Ale k němu byl osud mnohem krutější než ke mně.
Esej o tragédii jsem sice ještě úplně nedočetla, ale Tim Macbeth je už teď moje oblíbená knižní postava.
Taky bych neměla zapomenout na Agnes ze stejnojmenné knihy (autorkou je Hannah Kentová). A na Auggieho Pullmana, hlavní postavu knihy (Ne)obyčejný kluk. Ach jo, je tolik postav, které mám ráda. Na druhou stranu, taky existuje plno knižních postav, které mi ničím nezůstaly v paměti.

36. Oblíbený knižní záporák?
Nikolaj Kreckij, postava z knihy V šedých tónech od Ruty Sepetysové. Možná to bude znít pateticky, ale už od první chvíle, kdy se v příběhu objevil, jsem měla tušení, že tenhle záporák bude trochu jiný než ostatní záporáci (a že jich bylo požehnaně).

37. Knihy, které si obyčejně bereš na prázdniny?
Většinou nějaké nepříliš objemné. A obvykle si s sebou přibalím některé ze svých oblíbených, k nimž se kdykoliv ráda vracím.

38. Nejdelší doba, kterou jsi nečetla?
To nedokážu říct... snad období mezi lety 1999 a 2004, to jsem tak nějak ještě neuměla číst.

39. Kniha, kterou jsi nedokázala/nemohla dočíst?
Tulák po hvězdách od Jacka Londona. Víte, tu knížku jsem rozečetla už asi třikrát, a vždy se dostala do určitého bodu a pak nemohla pokračovat. Věc se má tak, že už stejně vím, jak to skončí, protože jsem se neudržela a přečetla si konec. A vlastně mě to bavilo číst hlavně kvůli tomu, že jsem chtěla vědět, jak to chodilo ve věznicích na začátku minulého století. Ty pasáže mezi tím, které asi mají být ta zajímavá podstata knihy, mě zas tak nebraly. Jsem na takovéto věci moc přízemní. Ale to neznamená, že jsem to s Darellem Standingem vzdala.

40. Co tě dokáže při čtení vyrušit?
Když se mi rozutečou myšlenky. To je k vzteku. A  může se to stát úplně samo od sebe, aniž by mne k tomu postrčil jakýkoliv vnější činitel.

41. Oblíbená filmová adaptace
Ráda bych zmínila Bídníky, tedy muzikálovou verzi z roku 2012, která je prostě úplně skvělá a jeden z mála filmů, které mi nevadí vidět víckrát po sobě. Ale co se týče knižní verze, nedočetla jsem ještě ani první díl, takže to nemůžu tak úplně porovnat a posoudit.
Pak... hm... nic jiného jsem asi zfilmovaného neviděla, tedy...

42. Adaptace, která tě totálně zklamala?
tedy až na první díl trilogie Drahokamy od autorky Kerstin Gierové, tedy Rudá jako rubín (Rubinrot). Byla jsem celá nadšená z toho, že to zfilmovali, ale vlastně se mi to moc nelíbilo. Na jednu stranu to byl podivně skvělý pocit, vidět své oblíbené scény z knihy zfilmované. Ale jinak je ta adaptace šílená. Jako kdybyste spatlali první dva díly dohromady a uváleli z toho takovou neforemnou bramboru.

43. Jak často čteš spoilery?
Moc je nečtu, rozhodně je nevyhledávám - ale asi se jim ani moc nebráním. Spíš občas nevydržím a listuji knížkou dál a dál, je to jako taková hazardní hra; Zkazím si překvapení? Nebo ne? Zkusím další stránku?

44. Nejvíce peněz, které jsi najednou utratila v knihkupectví?
Čas od času se zúčastním nějaké olympiády, třeba v angličtině nebo španělštině, a když tam něco vyhraju, jsou to takové poukázky, které lze využít v papírnictví, knihkupectví nebo sportovním obchodě. Pak většinou naběhnu do knihkupectví a utratím všechny poukázky, které mám. Je to skvělá chvíle. Letos jdu do olympiád asi hlavně kvůli poukázkám.

45. Jak často knihu před čtením prolistuješ?
To dělám vlastně pokaždé, když nějakou knihu začínám číst.

46. Důvod, pro který bys čtení v polovině knihy vzdala?
Málo dějových pasáží, moc roztahaných a nudných popisů. Nebo hrubě nesympatická hlavní postava. Nebo moc sexu (v knize). Nejsem žádný puritán, ale stejně, čeho je moc, toho je příliš, žeano.

47. Máš knihy ráda uspořádané?
No, ne. Tam nahoře na fotce je část mojí knihovničky, což vám možná došlo. Vidíte tam něco uspořádaného? Ne. Já také ne. Prostě nastrkané knihy do poliček.

48. Skladuješ knihy doma, nebo je po přečtení posouváš dál?
Skladuji je doma, protože se často stává, že si nějakou knihu chci přečíst znova. Občas se to taky nestává - ale možná jednou přijde doba, kdy si budu znova chtít přečíst i Válku čarodějek, hm.

49. Jsou knihy, kterým se vyhýbáš?
Naprosto vědomě se vyhýbám knížkám s ošklivou obálkou. Ošklivost je samozřejmě pojem subjektivní, ale i tak; třeba obálka knihy Hledání Aljašky od Johna Greena, ne ta s tou kopretinou, ale ta druhá, větší, modrožlutá, se mi zdá naprosto totálně ošklivá. Jo a ty knihy od Greena, tak těm se taky vyhýbám, protože je všichni tak žerou. Na druhou stranu, jednou bych si nějakou chtěla přečíst, protože asi musí být skvělé, když si je oblíbily masy lidí...
Taky se vyhýbám erotické literatuře, asi jsem na ni ještě moc malá.

50. Kniha, která tě rozesmála?
Dost jsem se smála u povídek Ze života pařížské bohémy od Henriho Murgera. Hezký specifický humor, který od devatenáctého století vůbec nezestárl.

51. Kniha, která tě rozhněvala?
Chvílemi mě štvala Selekce. Teda hlavně America Singerová. A princ Maxon. Ale následující dva díly jsem ještě nečetla, takže asi nemám moc o čem mluvit. A taky jsem kdysi četla knížku Budu spisovatelkou! od autorky Ros Asquithové. A ta knížka mě štvala každým coulem. Ještě že byla tak tenká, jinak bych ji vzteky nedočetla. (Vlastně už ani nevím, čím přesně mě štvala, snad byla moc poučná nebo hloupá nebo obojí.)

52. Kniha, která tě rozplakala?
Jedna z mála knih, které mě rozplakaly, je už několikrát zmiňovaný (Ne)obyčejný kluk. Na konci jsem vážně měla slzy na krajíčku. A říkala jsem si - sakra, snad tady nebudeš brečet nad nějakou knihou... tak jsem slzu zamáčkla, ale bylo to vážně docela silné.

53. Kniha, od které jsi neměla žádná očekávání, ale nakonec se ti líbila?
Neměla jsem moc očekávání od Podivného případu se psem (autor Mark Haddon), ale pak jsem si čtení docela užila.

54. Kniha, od které jsi očekávala moc, ale nakonec se ti nelíbila?
Hodně jsem toho očekávala od Utrpení mladého Werthera od J. W. Goetheho. Jednou mi naše profesorka říkala, že tahle knížka rozděluje třídy do dvou táborů; jedni s Wertherem soucítí a druzí si nad ním klepou na čelo. Takže jsem čekala nějakou super filosofii a duchaplnou zápletku, ale byla jsem zklamaná, protože (pozor spoiler) jedinou akční scénou se ukázala být Wertherova smrt. (konec spoileru) Hmm... takže ano, náležím k tomu druhému táboru.

55. Oblíbené čtení na odreagování?
Když se potřebuju odreagovat, vezmu si nějakou sbírku básní a jen tak jí listuji. Nebo nějakou cizojazyčnou knihu. Nebo historický atlas světa. Nebo knihu o evoluci. Prostě něco, co mi hraje do noty.

Uffff. Tento tag mi zabral asi tak tři večery. Teď jdu dočíst Esej o tragédii. Ale zároveň bych potřebovala jít spát, takže opět nastává dilema.
No nic... už je pozdě, možná bych to měla ukončit. Nebojte se, brzy přijdou zajímavější články.
Dobrou noc.
Iris :V

4 komentáře:

  1. Ty jo, on je tenhle tag fakt dlouhý. Ale baví mě - tvoje odpovědi jsou leckdy i pro mě novinkou. Třeba jsem nevěděla, že máš čtečku. :)
    Já si poslední dobou do knih píšu - třeba v Bídnících jsem si obyčejnou tužkou uvozovala úryvky, které se mi líbily a které bych třeba někdy v budoucnu mohla použít do článku o Bídnících. Je to docela praktické, když pak píšeš článek, protože na úryvky zapomeneš, což je někdy škoda. :)
    Utrpení mladého Werthera si budu muset přečíst. Nedostatek akce mi až tolik nevadí, tak jsem zvědavá, do jakého tábora se zařadím. :D

    Brzy snad vyplním tento tag znovu. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Opravdu pěkný tag! :) Skoro bych ho taky vyplnila, jenom mě trochu děsí jeho délka. :D
    Já jsem taky takový pomalý, rekreační čtenář. Knihy miluji a hrozně mě baví sledovat, co vychází, číst knižní blogy, nechávat se inspirovat, koukat na fotky knížek, chodit do antikvariátů i knihkupectví známých obchodních řetězců. O knihovnách ani nemluvím. :)
    Takže hádám, že knihomil jsem, knihomol nikoli. :)
    Vím, že při čtení tvého článku jsem měla chuť napsat ti toho do komentáře opravdu hodně, ale samozřejmě jsem to všechno stihla zapomenout. :/
    Určitě jsem ale chtěla říct, že filmová adaptace Rudé jako rubín mě neskutečně naštvala! Já mám tu knížku tak ráda! A oni z toho udělají takovouhle příšernost, ach, ach. :D
    A nám rovnou učitelka o Utrpení mladého Werthera řekla, ať to radši nečteme, že by nás to nebavilo. Prý se tam akorát neustále zaobírá svým utrpením, no, nevím, co jiného bych podle názvu čekala. Já tedy nemůžu posoudit, co je na tom pravdy, protože jsem to opravdu nečetla a myslím, že bych se k tomu nedostala ani, kdyby nám to učitelka "nezakázala".
    Ovšem i tak mě štve, že do nás naše učitelka hrozně cpe její vlastní pocity z knih. Sice se snažím to tolik nevnímat a rozhodovat se, co budu číst, podle sebe, ale občas mi přijde, že to stejně mám v podvědomí zakořeněné. :/

    OdpovědětVymazat
  3. Super Tag, uvažuju, že bych podobný jednou také udělala :-) určitě zajímavé :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Nevím, jak jsem to dokázala, ale zvládla jsem ho za jeden večer. Chtěla jsem ti hlavně dát vědět, že jsem si ho "vypůjčila". http://wantrememberdays.blogspot.cz/2015/12/o-cteni-knizni-tag.html

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za každý komentář! E-mailové spojení z jistých důvodů neexistuje, chcete-li mi něco sdělit, napište to prostě sem. Diskuze je moderovaná.