pátek 13. listopadu 2015

Týdenní třídění X.

Na týden jsem se odmlčela. To jste si možná všimli. Důvod byl jednoduchý; posledně nebylo co třídit. A teď možná taky není, ale tak víte co, dotáhnu to alespoň k číslu X, aby se neřeklo, že se na všechno vybodnu hned.
Doufám, že tady u toho nebudu sedět příliš dlouho, protože bych potřebovala jít co nejdřív spát, abych mohla zítra ráno odjet (otázka: vstanu?). Naštěstí máme v úterý ten super státní svátek, kdy budu moct naspávat spánkové dluhy a nejmíň padesátkrát si přehrát stupnici c moll.
Taky byste potřebovali víc času? Nebo jsem to jen já v podzimním časovém presu?

Týdny v časovém pres(s)u
I když, ne. Vlastně to nebylo tak hrozné. Ten týden po podzimních prázdninách byl docela fajn. Možná se mi budete divit, ale teď tady sedím a marně se pokouším vybavit si, co se v tom týdni vlastně stalo. Byla brzo tma. V pondělí jsem šla do tanečních - měla jsem nějakou černou sukni nebo co - jo, a taky se mi stala taková skvělá věc, že se mi jednoho večera přestal počítač připojovat na naši wifi, a já zrovna byla doma bez technické podpory (rozumějte bez matky), takže jsem musela restartovat celý systém, aby to znova naskočilo. Mám ze sebe docela radost, i když teď už ani pořádně nevím, co jsem to udělala.
Následující, vlastně uplynulý, týden, mi dal celkem zabrat. Přišla okurková sezona. Mám toho v životě tolik, že nemám čas cokoliv psát. Ani slohové práce na španělštinu, takže buďte klidní, mí neexistující čtenáři nejsou jediní, komu nevěnuji adekvátní množství pozornosti. Měla bych taky napsat článek do školního časopisu, a už jsem dokonce i vymyslela, co bude jeho obsahem, ale-
Jo a abych nezapomněla, v posledních dnech mám podivné sklony ke slovním průjmům a říkám všelijaké věci. Takže to dneska bude takové... neslohové.

Světlý bod
Začnu tím, že mi mamka přivezla knihu Finish This Book. Je to super a vypadá to mega lákavě, až na to, že v instrukcích je, že se musí postupovat popořádku. Na druhou stranu, je to pro mě každopádně výzva a to je taky fajn.
Koupila jsem si šaty. Stály asi tři stovky a byly už hodně dlouho ve slevě, ale mně se líbí. Pak jsem si koupila ještě jedny šaty, pro změnu s motýlky (mám těch věcí s motýlky už nějak moc, a to ani nemám žádnou slabost pro tento hmyz). Když jsem v nich šla v pondělí do školy, vylila jsem na sebe čaj, naštěstí byl studený. Chvíli jsem na sebe byla naštvaná, ale pak jsem se jen smála tomu, jak to lepí. A nemohu zapomenou na boty na podpatku, v kterých chodím do školy a ze školy a už v nich bez větších obtíží sejdu i šest pater schodů a cítím se hrozně dospěle.
Jeden z velkých světlých bodů tohoto období je to, že v pondělí jsem přežila další prodlouženou! Úspěšně, řekla bych. Mám z toho nebývale dobrý pocit. Měla jsem kotiliony (i když jsem je opravdu nevyráběla sama - to bych si asi rozpíchala ruce nebo nevímco), a měla jsem jich dost, všechny jsem rozdala a nakonec pak i tu krojovou stuhu, na níž byly ty kotiliony napíchané a kterou jsem pak měla uvázanou okolo pasu, i když doma mi bylo řečeno, ať si ji neberu, že budu jak blázen (pche! Nakonec ještě měla úspěch). Zůstali jsme asi tak o půl hodiny déle než minule, a to jen kvůli tomu, že jsem přidala svůj kotilion do jakési Soutěže o nejhezčí kotilion, kterou jsem stejně nevyhrála, ale neva. Ale bylo to dobrý i bez toho, abych se opíjela. To bylo asi tím, že jsem měla s kým se neopíjet.
Dost už tedy. Další dobrá zpráva týkající se tanečních je to, že nemusím mít bílé šaty na věneček. Víte, jak se mi ulevilo? Nemám ráda bílou, kromě té na stěnách pokoje, samozřejmě. Včera jsem běhala po městě a zoufale si zkoušela nějaké pitomé bílé šaty, a ty antipatie byly podle všeho vzájemné. Ať žije černá a jiné tmavé odstíny! Copak jsem tak nevinná, abych musela mít bílé šaty?!
A poslední světlý bod se týká asi možná známek. Nedávno jsme měli třídní schůzky a já si domů přinesla takzvanou nudli, takový dlouhý papírek se známkami, které mi vychází v prvním trimestru. Nejhůř jsem na tom v matematice a tělocviku, což je docela klasika. S tím druhým nemůžu nic dělat, ale z matiky jsme dneska psali test a myslím, že docela dobrý (goniometrické rovnice, jste moje záchrana!).
Zase jsem v tom stadiu, kdy mi v předmětech, z kterých nechci maturovat, jako například v chemii nebo biologii, vychází lepší body než třeba v dějepise. Ale ani tam už svou budoucnost moc nevidím, takže nevadí.

Moje krásná ošpendlená stuha, která tam není vidět

Tmavý bod
No, čekají mne trimestrální testy, příští týden. A budeme psát test SCIO. Nevěděla jsem, že se to dá psát i ve druhém ročníku gymnázia. Třeba nám k tomu ještě něco řeknou. Bylo by záhodno.
Informatika! Bože, já jsem tak blbá. Z úprav textu ve Wordu mám dobré body, ale to, co přišlo teď, to snad nevystoupilo ani z mé noční můry. Excel! Excel. Excel? Ach jo. Když mám kvadratickou rovnici, asi si ji radši vypočítám ručně, ačkoliv, jak jsem již zmínila, matematika není moje nejsilnější stránka. Vzpomínám si, jak jsme v páté třídě programovali Baltíka, a jak jsem u toho trpěla, když ostatní stavěli schodiště, a já pořád neuměla ani domeček tak, aby neměl střechu vespod a obráceně.
Ten časový pres. Mám pocit, že toho vůbec nestíhám tolik, kolik bych chtěla - a stejně to nestíhám! Když se podívám na ostatní, kolik toho mají a kam všude chodí a do toho ještě stíhají pít a vracet se domů ve tři ráno (kupříkladu) - a já toho mám dost, když se vrátím domů a pokouším se udělat nějakou práci do školy a pak usnu.
Ale nejsem z toho ani smutná, ani zdeptaná. Jen to konstatuji, bez citového zabarvení a zcela objektivně. Podzimní krize? Budoucí zimní a jarní krize?



Vzor na šatech

A nakonec nekvalitní foto mých poníků!! Abyste věděli, že já mám fakt ráda poníky. A abych vám trošku prorůžověla podzim. Podzim potřebuje víc růžové. (Teď se na mě sesypou milovníci podzimních barev.)

Jak vidíte, nastřádalo se mi toho tady dost. Co vy a vaše týdny? Klidně mi sem něco napište, ale nemusíte. Nerada nutím ke psaní komentářů. Chcete-li či nechcete, to je vaše věc. Ale pokud vám zrovna nic nehraje jako background noises, pusťte si Melanii Martinez, můj nový hudební objev.

Děkuji za pozornost a mějte se hezky.
Iris :V
P. S. Doufám, že vás ještě nenudí můj design, ale já tak nějak nemám na to ho tady na blogspotu předělávat.

2 komentáře:

  1. Bezva sbírka poníků! Taky je mám ráda :-) Mým tmavým bodem posledních týdnů je únava. Světlých se naštěstí najde vícero :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Já už mám naštěstí po čtvrtletí, takže mi teď nastalo takové trochu volnější období. Doufám, že i tobě se podaří vylepšit známky, udělat, co je potřeba a až to všechno skončí (neboj, určitě nebudeš takhle vytížená a unavená pořád), nějak to společně oslavíme. :)
    Scio testy v sextě? To je fakt divný. Ale já už mnoha věcem přestávám rozumět...
    Určitě jsem chtěla ještě něco napsat. Tak to bývá, když článek čtu ráno a komentuji ho večer. Ale co už, desítku třídění jsi zvládla, jsi dobrá! :)
    A Melanie Martinez mě fakt zaujala, díky za tip. :)

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za každý komentář! E-mailové spojení z jistých důvodů neexistuje, chcete-li mi něco sdělit, napište to prostě sem. Diskuze je moderovaná.