úterý 6. října 2015

Život není poezie

Život není poezie

Nemám poetickou dobu.
Zvolna klesám k svému hrobu.


Co je můj hrob? Strach či bída?
Či bůh? ten mi sotva přidá.

Každopádně, ležím v hrobě.
Skládám verše sama sobě.

Lámu stopy přes kolena,
neb jsem prapodivná žena.

Žádná poetická duše.
Přemýšlím a jednám suše.

Každá chvilka poetická
je jen malá vzletná klícka,

v níž si hraji na anděla,
pouze abych dobře zněla.

I tak někdy básník žije...
Život není poezie.

----------

Touto básní jsem chtěla říci, že život není poezie. Nic víc a nic míň. A jelikož nemám příliš poetickou dobu, je samozřejmé, že uplynulé řádky se vám můžou zdát jako hrozná splácanina.
Je docela zajímavé, že už nejméně potřetí se mi podařilo napsat báseň o tom, že nemám kapacitu na psaní básní. Možná jsou má témata trochu omezená. Nevadí. Prostě, tady máte další básničku. Ještě jich pár schraňuji v zásobě. Budu dávkovat s rozumem.
Iris :V


3 komentáře:

  1. Každá chvilka poetická
    je jen malá vzletná klícka,

    v níž si hraji na anděla,
    pouze abych dobře zněla.

    Dokonalý. Poezie je tam, kde jsou myšlenky zakódovány ve verších.
    Nic víc, nic míň... :)

    OdpovědětVymazat
  2. Nádherná báseň. Myslím, že aj keď nemáme poetickú dobu, dá sa zložiť báseň práve o tom. Teda aspoň ja som to tak mala, že som napísala báseň o tom, že som bez múzy. Či sa Múza vráti, to je druhá vec... :D

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za každý komentář! E-mailové spojení z jistých důvodů neexistuje, chcete-li mi něco sdělit, napište to prostě sem.