sobota 22. srpna 2015

Osm kognitivních funkcí

Následujícími řádky bych ráda navázala na svůj předchozí článek Hlouběji do MBTI, v němž jsem se pokusila objasnit rozdíl mezi dichotomiemi (preferencemi, chcete-li) a kognitivními funkcemi. Jelikož jsem si vědoma, že zmíněný článek obsahuje převážně povšechné a nepříliš přesné informace, hned po jeho napsání jsem si začala plánovat obsah tohoto pokračování. Dnes chci už bez dlouhého úvodu vysvětlit, jak se projevují jednotlivé kognitivní funkce, dát příklady rozdílů mezi intuicí a smysly a myšlením a cítěním, trochu porovnat introvertní a extravertní verze procesů - zkrátka, tímto článkem už bych vám konečně chtěla pomoci se najít. Tak snad to spolu nějak zvládneme!

Na začátek by si celé téma (vysvětlené ve článku Hlouběji do MBTI) zasloužilo malou rekapitulaci. Myers-Briggs Type Indicator je typologie osobnosti, jejímž základním kamenem jsou kognitivní funkce. To jsou procesy, jež objasňují fungování naší mysli; dalo by se říci, že se jedná o vzájemně propojené drátky v našem mozku. Teorii funkcí zavedl do psychologie Carl Gustav Jung a jejich existence už je i neurologicky prokázána.
Kognitivních funkcí je osm a všichni jich máme všech osm; je to jejich pořadí, na čem záleží. (Čtyři první funkce jsou pro nás ty hlavní, druhá čtveřice se nazývá stínovými a reprezentuje to, co nám v životě dělá problémy, jsou to funkce, jež běžně nepoužíváme.)
Jak to souvisí s MBTI? Inu, název vašeho MBTI typu sestává ze čtyř písmen. První písmeno říká, jste-li introvert nebo extrovert (a tedy je-li vaši dominantní funkce ta extravertní nebo introvertní). Poslední písmeno, J/P, určuje, která z funkcí vyjádřených dvěma prostředními písmeny bude orientovaná ven (extravertně, objektivně) a která dovnitř (introvertně, subjektivně).

Máte-li na konci P, tedy perceiving, extravertní bude funkce vyjádřena prvním písmenem. Smysly, tedy S (Sensing) nebo intuice, tedy N (iNtuition). Tyto dvě funkce jsou známy jako funkce vnímající, neboť ony nám pomáhají přijímat informace z okolního světa.
Pokud máte na konci J, judging, extravertní bude funkce vyjádřena druhým písmenem. Cítění, tedy F (Feeling) nebo myšlení, tedy T (Thinking). Tyto funkce jsou označovány jako usuzovací, jelikož jimi se řídíme, vyvozujeme-li ze situace závěr.

Omlouvám se. Nejspíš zním zmateně. Ještě by vám mohlo pomoci toto malé schémátko, jež jsem stvořila k minulému článku.

A teď už k věci! Konečně! Pojďme se podívat na intuici (iNtuition, N), nejdříve jako celek, poté na její objektivní a subjektivní verzi.
Lidé s preferencí intuice jsou tak trochu filosofové. Když vnímají, zaměřují se spíše na "big picture", tedy spíše než detaily vnímají celek (a tak funguje i jejich paměť; nezaměřuje se na detail). Jsou to lidé, již se rádi zabývají abstraktním než konkrétním; raději pracují s teoriemi a idejemi než s přesnými daty. Mají rádi metafory a často užívají bohatý jazyk a obrazné výrazy. Intuitivové jsou také orientováni spíše na budoucnost, než na přítomnost a minulost.

Introvertní intuice, Ni. Funkce poněkud těžko popsatelná, a to i přesto, že je to má dominantní funkce (anebo právě proto; dominantní funkce funguje podvědomě a tak si její působení mnohdy vůbec neuvědomujeme). Dalo by se říci, že introvertní intuice ustavičně hledá vnitřní a skryté významy a motivy. Snaží se propojovat zdánlivěnesouvisející nebo protikladné záležitosti.
Mnohde se také dočtete, že se introvertní intuice projevuje jako "zázračná" schopnost předpovídat průběh událostí dopředu. Ač by to bylo zajímavé, není v tom žádná magie. Jedná se pouze o analytickou schopnost, již s sebou tato funkce také nese. Uživatel introvertní intuice si rozebere situaci, dojdou mu mnohé souvislosti a tak "vidí" do budoucnosti. Tyto předpovědi samozřejmě nemusí vždy vyjít. A většinou se špatně vysvětlují, neboť přes vší vnitřní analýzu, pořád je to intuice, jakýsi pocit, přicházející zevnitř.
Dominantní pro: INFJ, INTJ. Sekundární pro: ENFJ, ENTJ.

Extravertní intuice, Ne. Tato funkce by se dala popsat slovem brainstorming. Extravertní intuice spočívá v generování dalších a dalších možností. To je důvod, proč jsou její uživatelé obvykle nerozhodní; jelikož se jedná o extravertní, tedy objektivní funkci, všechny vygenerované možnosti mají stejnou váhu a všechny stojí za zvážení.
Dalo by se říci, že introvertní intuice jde do hloubky a její extravertní sestra do šířky. Extravertního intuitiva poznáte třeba podle toho, že snadno přeskakuje z tématu do jiného tématu, vyžívá se v diskusích, neboť potřebuje (a chce) vnější podněty, aby jeho se jeho intuice plně rozběhla. I tato funkce umí spojovat takřka nespojitelné, a vždy se táže - co když? Co kdyby? Někde jsem četla takové zajímavé vysvětlení; dejte dominantnímu uživateli Ne provázek, roličku od toaletního papíru a plastovou krabici, a uvidíte, s kolika nápady na využití těchto věcí zanedlouho přijde (a jak dlouho si s tím vystačí)!
Dominantní pro: ENFP, ENTP. Sekundární pro: INFP, INTP.

Jaký je rozdíl mezi Ni a Ne? Jak jsem už trochu naznačila; hlavní rozdíl je v tom, že kde se introvertní intuice noří do hloubky věci, aby zjistila co nejpodrobněji, co to doopravdy je, tam se extravertní intuice rozpíná, neboť chce pojmout co nejvíce možností.
Důležitý je také rozdíl mezi subjektivitou a objektivitou (zde, pravda, ne tolik patrný jako u jiných dvojic funkcí); introvertní intuice je subjektivní, protože nebere tolik v úvahu množství možností. Vybere jednu a tu zkoumá do hloubky. Pokud introvertní intuitiv provádí brainstorming, je to proto, aby si z možností vybral jednu. Ni chce jednu pravdu, jednu definitivní možnost. Extravertní intuice je objektivní, neboť všechny možnosti pro ni představují "bernou minci". Snaha jejího uživatele o objektivitu a ne-diskriminaci ani jedné z možností vede k oné zmíněné nerozhodnosti.

Ti s preferencí smyslů (S, Sensing) jsou narozdíl od intuitivů takzvaní lidé činu. Raději konají, než aby jen tak nečinně seděli a přemýšleli. Před abstraktními představami a idejemi dávají přednost konkrétnu; přesným datům, holým pravdám (třeba když se učí dějiny, raději pracují s konkrétními příklady). Drží se spíše "při zemi", příliš často se nestává, že byste jejich hlavu potkali v oblacích. Také v jejich stylu se tento veskrze realistický přístup odráží; spíše než obrazně a metaforicky píší věcným stylem (to ale neznamená, že se mezi lidmi s preferencí smyslů nevyskytují umělci!).
Pro smyslové osoby je typická fixace na minulost (Si) a přítomnost (Se), nikoliv však na budoucnost.

Introvertní smysly, Si. Tato funkce by se také dala nazvat smyslem pro tradici. Lidé, již mají introvertní smysly mezi prvními čtyřmi funkcemi, jsou orientováni na minulost a svůj obraz přítomnosti i budoucnosti si dělají podle toho, co už bylo. Lépe řečeno, vnímají věci skrz svou vnitřní, často velmi dobrou, paměť. Rutina jim problém nedělá, naopak. Tato funkce jako by neustále prováděla srovnávání tehdy a teď. Umí také další zajímavou věc - například znovu prožívat věci, jež se už udály. Introvertní smysly dokážou vytáhnout na povrch vzpomínku a vyvolat ty samé pocity, jaké měl dotyčný v onom momentu.
Si je velmi zaměřené na detail.
Dominantní pro: ISFJ, ISTJ. Sekundární pro: ESFJ, ESTJ.

Extravertní smysly, Se. To je zkrátka vnímání světa všemi smysly, které existují. Tato funkce je zaměřena na tady a teď, na tento přítomný moment a na vše, co tato chvíle obsahuje. Vidět, slyšet, osahat a ochutnat všechno v dosahu a užít si to. Lidé s dominantním nebo sekundárním Se jsou občas tak trochu netrpěliví a když něco dělají, rádi vidí výsledek hned (aby si k němu mohli čuchnout a tak dále... no dobře, nebudu tu z nich dělat policejní psy, prostě rádi vidí, co se jim povedlo a jak).
Extravertní smysly jsou adrenalin. Ve většině případů znamenají sportovní nadání nebo aspoň chuť sportovat. Také je důležité zmínit smysl pro estetiku a pro módu a vzhled, ten je patrný u uživatele Se.
Dominantní pro: ESFP, ESTP. Sekundární pro: ISFP, ISTP.

Jaký je rozdíl mezi Si a Se? Tady to bude asi docela snadné. Introvertní smysly jsou subjektivní, neboť se obrací na vzpomínku, na subjektivní vzpomínku, takovou, jaká se uchovala v mysli dotyčného. Extravertní smysly jsou naopak funkcí objektivní, která vnímá svět takový, jaký je, holá fakta, tady a teď.
Důležitým rozdílem je také časová orientace těchto dvou funkcí. Si = minulost, Se = přítomnost.

Toto byly stručně popsané P funkce, tedy funkce, jež nám pomáhají vnímat věci okolo nás. Teď trochu rozeberu funkce J, usuzovací, ty, díky nimž se rozhodujeme.
A začnu s cítěním (F, Feeling). Lidé, již preferují cítění, se, jednoduše řečeno, rozhodují srdcem a ne hlavou. Neznamená to, že by si nenechali věci projít hlavou; jen do svých rozhodnutí zahrnují city spíše než chladnou logiku. Efko v názvu typu neznačí ani nemyslící osobu. Citově založení lidé se, jednoduše řečeno, raději vzdají čisté pravdy, než harmonie se sebou samými (Fi) či se svým okolím (Fe) a toho, co jim říkají jejich city.

Introvertní cítění, Fi. To je hluboké uvědomění sebe sama. Lidé s introvertním cítěním rozumějí svým pocitům a umí je prožívat niterně, aniž by je někde veřejně dávali na odiv (neboť to zkrátka nepotřebují). Touží po autenticitě a sebepoznání; dá se říci, že každé jejich rozhodnutí formuje jejich osobnost a charakter. Introvertní cítění je také přesvědčení o tom, že morální zásady jsou individuální věc, již není radno posuzovat. Naopak, když posuzují svět, používají sebe jako měřítko. Vyhovuje mi to? Shoduje se to s mými přesvědčeními?
Lidé s Fi mají silné morální hodnoty a budují si svět uvnitř své mysli - co se jim líbí a co ne, s čím souhlasí, jak se k čemu staví. Zkrátka, jejich vnitřní svět je jejich velké království (obzvláště mají-li introvertní cítění na prvním místě).
Dominantní pro: INFP, ISFP. Sekundární pro: ENFP, ESFP.

Extravertní cítění, Fe. Tato funkce je požehnání i prokletí, vím, o čem mluvím. Extravertní cítění by se nejlépe dalo opsat jako harmonie. Harmonie mezi uživatelem Fe a světem okolo něho. Hlavní schopností této funkce je sensitivita vůči cizím pocitům; cítím, co cítíš ty, mnohdy ještě před tím, co to začneš doopravdy cítit (teď už to popisuji trošku ve spojení s introvertní intuicí, o čemž se chci rozepsat až někdy příště).
Osoba se silným extravertním cítěním je natolik napojena na ostatní lidi - jak se cítí, jak jim může pomoci, co si o nímyslí - že mnohdy nedokáže příliš zacházet sama se sebou a se svými pocity. Často si potřebuje vlastní emoce nějak vypsat nebo jiným způsobem pustit ven, aby je mohla znovu přijmout a pochopit. V porovnání s uživateli Fi jsou lidé s extravertní verzí této funkce více emotivní a "výraznější" (nejen) v mluveném projevu.
Co se týče morálky, extravertní cítění je přesvědčeno o tom, že morální zásady jsou záležitost celé společnosti. To jim dává motiv (a svým způsobem i moc) posuzovat a hodnotit cizí chování.
Dominantní pro: ENFJ, ESFJ. Sekundární pro: INFJ, ISFJ.

Jaký je rozdíl mezi Fi a Fe? To také nebude příliš složité vysvětlování. Uživatel introvertního cítění si, narozdíl od uživatele cítění extravertního, moc neláme hlavu s tím, jaký názor mají ostatní na jeho jednání, vzhled... Prostě jsou pro něho důležitější jeho vlastní hodnoty a pocity. Kdežto Fe je neustále napojeno na lidi ve svém okolí a má přirozenou potřebu zalíbit se.
Člověk s Fe se mnohdy přistihne, jak nevědomky kopíruje cizí chování a dovede se přetvořit a přetvářet dle toho, v čí je zrovna společnosti. Zajímavá je škála sebemonitorování - tedy Self-Monitoring Scale. Lidé s extravertním cítěním se v ní obvykle umisťují vysoko, ti s introvertním naopak nízko, neboť trvají na své autenticitě a nemají zapotřebí měnit se kvůli komukoliv jinému než sobě. Extravertní cítění je někdy tolik zaujaté cizími pocity, že zapomíná, jak zacházet s vlastními. Fi se toto obvykle nestává (nebo na to tato funkce alesopoň není stavěná). Schválně, v které části škály se umístíte vy.
Zkrátka, Fi je subjektivní, protože svět soudí tak, že ho "přiloží" k sobě a porovná. Fe je objektivní, neboť drží (alespoň zdánlivou) objektivitu a vidí morálku společnosti, nikoliv morálku osobní.

A už nám zbývá pouze myšlení. Ano, myšlení, neboli Thinking (T). Typy s preferencí myšlení dávají přednost logické pravdě a často za ni "bojují", ač tím mohou snadno ranit cizí city. Mají rádi systémy, logiku, fakta, s oblibou zjišťují, jak věci fungují a proč tomu tak je. Rozhodují se podle toho, co jim poradí jejich rozum. Často se projevují trochu odměřeně nebo necitlivě.
Myšlení je vlastně funkce ve své podstatě objektivní, přesto se zanedlouho setkáme s její subjektivní verzí.

Introvertní myšlení, Ti. Tato funkce je vnitřní systém. Možná má něco málo společného s introvertní intuicí; například schopnost propojovat mnohdy nepropojitelné věci do souvislostí, v případě Ti však výhradně logických. Uživatel introvertního myšlení dovede například srovnat fungování počítače s fungováním auta a všechno to pochopit (neumím si to představit, ale prý je to tak). Ti má také užitečnou schopnost rychle najít chybu a opravit ji - to je ukázka oné logické analýzy, jež uživatele této funkce tak trochu předurčuje k matematickému talentu (i to je ovšem pouze stereotyp).
S introvertním myšlením se pojí i jistá forma perfekcionismu, snaha udělat věci co nejefektivnější, což někdy může vypadat jako lenost a pohodlnost, ale ve skutečnosti za tím stojí precizní analytická práce.
Dominantní pro: INTP, ISTP. Sekundární pro: ENTP, ESTP.

Extravertní myšlení, Te. Uživatelé Te mají tak trochu... organizátorský přístup k světu. Rádi si třídí věci okolo sebe a nejraději by si svůj svět zorganizovali k obrazu svému. Extravertní myšlení je funkce bezpochyby užitečná pro manažery a šéfy firem.
Mezi hlavní talenty uživatelů extravertního myšlení patří schopnost vytyčit si kroky k dosažení nějakého cílu. Dávají si záležet na logickém postupu a nemají rádi, když musí kroky přeskakovat. Nebo třeba když si osoba používající Te vybírá spolupracovníky do týmu, spíše se zaměří na to, jak daní uchazeči vyhovují svými schopnostmi požadavkům, než na to, budou-li se jejich osobnosti shodovat.
A ještě jedna "superschopnost"; tou je rychlé rozhodování. Extravertní myšlení je známo tím, že dokáže svému uživateli ulehčit rozhodnutí v situacích, kdy není moc času na dlouhé přemýšlení. Jsou to lidé orientovaní na akci, není jejich záměrem s věcmi se moc párat.
Dominantní pro: ENTJ, ESTJ. Sekundární pro: INTJ, ISTJ.

Jaký je rozdíl mezi Ti a Te? Inu, introvertní myšlení své procesy uchovává v hlavě a nemá potřebu organizovat svět okolo sebe, na rozdíl od extravertní verze této funkce. Ti zachází možná více do detailů, kdežto Te je více zaměřené na efektivitu a na to, aby věci "šlapaly".

Tak. Teď by mne zajímalo, jestli jste se někde našli. Opravdu jsem neplánovala udělat tento článek tak dlouhý, ale zároveň bylo v mém zájmu poskytnout vám co nejvíce informací, abyste si mohli udělat obrázek o rozdílu mezi subjektivní a objektivní funkcí, mezi intuicí a smysly, myšlením a cítěním... Kdybyste potřebovali cokoliv dovysvětlit, napište mi do komentářů (opravdu na ně tentokrát odpovím, budou-li obsahovat dotazy k tématu) nebo, pokud máte nějakou otázku, s níž se nechcete prezentovat veřejně, mi můžete napsat na e-mailtereza.abi@seznam.cz.

Tímto článkem má miniserie o MBTI pravděpodobně nekončí. Příště bych chtěla napsat o typu INFJ a jeho funkcích, protože, naprosto egoisticky, se jedná o můj typ, tedy ten, o němž toho můžu napsat asi nejvíc. Také se plánuji rozepsat o ostatních typech, ale k tomu budu potřebovat ještě nějakou dobu na sociální pozorování. Klidně si napište o to, co byste chtěli veřejně vysvětlit, konec konců, můžu sestavit článek z vašich dotazů (a odpovědí na ně).
Na Asanitin dotaz o rozdílu mezi ESFJ a ESFP samozřejmě pamatuji.


A teď pár užitečných dotazů odkazů (tak to dopadá, když se dvě slova rýmují a je deset hodin večer), převážně na stránky v angličtině, jež mi hodně pomohly v sestavování tohoto článku. Kdybych si v následujících dnech ještě na něco vzpomněla, pravděpodobně to tu přibyde.
Thinking vs. Feeling - thinkingfeeling.tumblr.com
Personality Growth - personalitygrowth.com
Understanding the 8 Jungian Cognitive Functions - cognitiveprocesses.com
A tady jeden test na kognitivní funkce: Jungian Cognitive Function Quiz - cognitivequiz.com/quiz.html

Děkuji za pozornost a najděte se!
Iris :V
P.S. Také bych se chtěla omluvit za všechny případné chyby a stylistické nesrovnalosti! Bohužel nejsem robot, takže se jim nemůžu docela ubránit.


3 komentáře:

  1. Ahoj, tu ENFP slečna :) MBTI sa venujem vyše roka a rada by som sa ti poďakovala za to, že robíš osvetu v českom jazyku, pretože sa na internete o kognitívnych funkciách nenájde veľa materiálu v češtine alebo slovenčine :) O podobnú osvetu sa snažím aj ja na svojom blogu, avšak úvodný článok o MBTI je ešte stále v štádiu rozpísaný, a teraz, keď vidím, ako pekne sa ti podarilo popísať funkcie, rozmýšľam, či je moja snaha vôbec platná :D
    Každopádne, keby sa ti niekedy chcelo podebatovať o tejto téme, nájdeš ma na enfp-life.tumblr.com :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, děkuju moc za takovou milou odezvu! :-) Určitě o MBTI napiš, moc ráda si tvůj článek přečtu a klidně si sem někam umístím odkaz. Jsem moc ráda, že nejsem jediná, kdo chce toto zajímavé téma rozšířit i mezi české a slovenské publikum.
      A na tumblr jsem ti dala follow, díky moc za odkaz. :-)

      Vymazat
  2. Moc povedený článek. Ráda se k němu vracím vždy, když pozapomenu, jak že se každá z funkcí projevuje. :)

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za každý komentář! E-mailové spojení z jistých důvodů neexistuje, chcete-li mi něco sdělit, napište to prostě sem.