sobota 22. července 2017

Haiku XI

Vidím to jasně,
možná víc, než bych chtěla,
víc, než bys chtěl ty.

Nemohu najít
slova, co ztratila se
hluboko v čase.

Převalila ses
jak mlha za horizont
za bílým světlem

Usínám sama
na stejnou melodii
jako před lety.

Je mi to líto:
neumím volit slova,
nechci rozbíjet.

Co asi děláš?
Už jsem tě neviděla
šíleně dlouho.

Není mi smutno
po sladkých pohledech. Žít
dovedu bez nich.

Asi to tušíš;
jsi první, na co myslím
po probuzení.

Sedmého června.
Nemám se na co těšit.
Podivné prázdno.

Odchází tiše
stínové siluety
z dutiny nosní.

Vzestupy teplot
zvolna mne atakují.
Jak prozaické!

Už nejsem sama.
Alespoň v tento večer...
I to se děje.

Chce se mi tančit
na hudbu sladce smutnou,
samotné, zlehka.

Jablka hříchu
se zdají hořkosladká,
na pohled živá.

Úžasné. Skvělé.
Na roztrhanou kapsu
hrubá záplata.

Sladkokyselá
nálada objímá mne,
aniž bych chtěla.


Viděl mou zprávu
a pak ji nechal plavat.
Snad se jí zasmál...

Patnáctiletá
směje se životu a
své budoucnosti.

Quinceañera
se ríe de su vida,
de su futuro.

No tengo ganas
de hacer nada más que
hablar contigo.

Lo que me pasa
no sabe navegar ni
hacerme feliz.

Možná, že prší
a možná to jsou slzy
zapomenuté,
možná, že přejdou brzy.
Možná je nejde ztišit.

Lekníny kvetou
na místech, kde je ticho,
smutno a vlhko.
Co skrývalo se, Chloé,
pod tvojí teplou kůží?

Slunce padá
na tvá záda,
tak to chodí,
když jsi mladá.

Měsíc zdobí
naše hroby,
chytej slunce
do zásoby.
-------

Tajemné široké dálavy.
Oba jsme na světě bolaví.
Pojďme se rozběhnout do polí,
ať už nás samota nebolí.
-------

I'm everything you are.
You said that as a star
I wouldn't be as bright
as you'll make me tonight.

Your breath upon my skin.
I wanted you to win.
You got into my head
but let me win instead.

While living in the past
I wish that night would last;
the night you made me bright
...then quickly left my sight.
-------
^ Moje temná stránka.

Těžko říct, jaké rozpoložení člověk potřebuje na psaní haiku. Já osobně bych řekla, že může být jakékoliv. Tak třeba jednou v červnu mi bylo smutno a měla jsem pocit, že jsem něco pokazila, a tak jsem ze sebe vychrlila lavinu malých trojverší, která by asi nikoho nepotěšila. Hned toho dne jsem je přepsala do počítače, vybrala k nim obrázek a chystala se je zveřejnit - jenže pak mě najednou přepadl pocit, že bych to neměla dělat. Tak jsem nechala haiku spát. A proto už od začátku května žádná nevyšla. Nikdy na to nebyla ta správná chvíle.
Nedávno jsem si jenom tak sedla ke stolu a napsala pár spontánních, bezvýznamných, obyčejných haiku, a když jsem se vydala prozkoumat starý článek z června, zjistila jsem, že se dá použít i něco z něho. Takže jedenáctá haiku jsou částečně červnová, částečně červencová. To jen tak. Abyste věděli. S kontextem se prý věci lépe chápou.
Co se týče básniček na konci článku, tak ta prostřední je jenom první sloka. A tu anglickou tady mám jen tak pro zajímavost. Je to první anglická básnička, kterou jsem kdy napsala, a kdybyste v ní našli gramatickou chybu, tak se mi, prosím, moc neposmívejte. (Jsem jen malá holka, co se snadno rozbrečí.)
Fotografie pochází z autobusu. Nemůžu se rozhodnout, jestli je pěkná, nebo hrozná, jak se mi to už občas stává. Ale mně se sem prostě hodí.
Původně jsem se vás dneska chtěla zeptat, jestli by vás ještě zajímaly moje Malé knižní tipy, rubrika, která trošičku stagnuje, ale přece jen tady pořád je. Jenže smůla. Než jsem se vás stačila zeptat, už jsem jeden napsala. Takže můžu jenom oznámit, že příště uvidíte Malý knižní tip.

Tak vám přeji hezké léto. Myslím to vážně.
I

7 komentářů:

  1. Ta haiku se mi dneska líbila. I když jsem rozpoznala některá smutná. Některá mi ale naopak přišla docela pozitivní a to mě těší, tedy pokud se v jejich významu nemýlím. :)

    I ilustrační fotky jsou hezké. A ta anglická básnička je podle mě skvělá. Anglické básničky jsou na psaní na jednu stranu těžší, na druhou.. občas se jimi lecco lépe vyjadřuje. Stejně jako pocity obecně. :)

    Ty španělské komentovat nemůžu, byť jsem si je přečetla a snažila se je dešifrovat. :) :D

    A na Malý knižní tip se moc těším. Já bych taky chtěla konečně psát o knížkách, ale jsem veš líná. :D

    OdpovědětVymazat
  2. V některých tvých haiku se docela vidím, ale předpokládám, že v nich vidím něco úplně jiného než ty. A líbí se mi, vážně. Nejvíc to, co naráží na Pěnu dní a co vlastně ve skutečnosti není tak úplně haiku, ale co na tom záleží.
    Pokud jde o anglickou básničku, tak té se svou když-se-budu-hodně-snažit-abych-ten-test-nezvorala-tak-mi-z-toho-možná-vyleze-A2 úrovní (což je, pro zajímavost, obvyklá úroveň absolventa základky, po osmi letech angličtiny, a prý je to tak akorát) sotva rozumím, natož abych v ní viděla nějaké chyby. A pokud to vyslovuji správně, tak se moc hezky rýmuje.
    Malé knižní tipy by mě určitě zajímaly, takže je fajn, že jsi zase nějaký stvořila.

    OdpovědětVymazat
  3. Hm, můj šestý smysl mi říká, že to jsou haiku inspirované nešťastnou láskou, že? To je vždycky na houby (věř mi, vím o čem mluvím :D)
    Ale tvoje temná stránka se mi zdá docela světlá, takže to je asi ještě dobrý :D


    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ani ne, popravdě. Některá jsem si vymyslela a ani nejsou ze života. Prostě slova.

      Vymazat
    2. Tak to jsem tam (s)prostě viděl něco, co tam není :O

      Vymazat
  4. Velice příjemné počtení. Japonská poezie upřímně zrovna můj obor není, ovšem tato báseň se mi líbí velmi. Dá se vyložit mnoha způsoby a žádá si určité zamyšlení, alespoň ode mě. Je to první příspěvek, který jsem od tebe podrobněji přečetl. Vypadá to, že to tu budu muset prolézt podrobněji.

    OdpovědětVymazat
  5. velmi pekne haiku aj tie verse :) ludia, ktori vedia nieco taketo zo seba dat, su mojou inspiraciou. tak nech sa ti aj nadalej dari pisat taketo skvosty :)

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za každý komentář! E-mailové spojení z jistých důvodů neexistuje, chcete-li mi něco sdělit, napište to prostě sem. Diskuze je moderovaná.