pátek 21. dubna 2017

Handwriting tag

Vždycky jsem byla toho názoru, že rukopisy jsou fascinující. Teď nemám na mysli ty dva zfalšované (i když ty jsou taky skvělé), ale lidské písmo, ruční, zkrátka, stopu, která po vás zůstane na papíře, když zrovna nemáte po ruce mobil ani počítač. Grafologie byla jedinou pseudovědou, jíž jsem kdysi téměř propadla. A řekla bych, že psaní vždy bylo velkou součástí mého života. I když jsem psala ošklivě a i když jsem psala hlouposti. Mám na ruce mozol od držení tužky. To snad o něčem vypovídá.
Vlasta z blogu Vysvobozená jednoho dne přišla se skvělým nápadem, tedy vytvořit tag týkající se právě ručního psaní. Deset otázek shrnujících grafickou formu lidského hlasu - snad to bude stačit. Navzdory všem překladatelským snahám název zůstal v angličtině, ale předpokládám, že si rozumíme. Doufám, že si patřičně užijete tu ironii, tedy text o rukopisu psaný na počítači.

I've always thought that handwriting is fascinating. The track our hands leave on the paper when we don't have our phones and computers by hand. Graphology was the only pseudoscience I nearly fell for. And I'd say writing has always been a big part of my life. Even when my handwriting sucked and all I wrote was nonsense.
Vlasta, a blogger from Vysvobozená, came up with a brilliant idea - to create a tag only about handwriting. Ten questions regarding the visual form of human voice - I hope it'll be enough. Despite our attempts, we didn't manage to translate the title into Czech, so it's just the Handwriting tag. I hope you'll enjoy the irony, an article about handwriting entirely typed on the keyboard.

1. Dáváš přednost dopisům, nebo e-mailům?
Prozradím vám něco strašného: nikdy mi nešlo komunikovat ani jednou z těchto cest. Měla jsem kamaráda, bylo to tak tři roky zpátky, kdy jsem ještě nepoužívala sociální sítě. Psali jsme si e-maily, avšak dost podivným způsobem; on mi napsal, já se dva měsíce dokopávala k odpovědi, a on mi potom zase hned napsal. Vlastně se mu ani nedivím, že si v mezičase našel jinou holku.
No a ten příběh o dívce, s níž jsem si psala dopisy, už všichni znáte. To probíhalo podobně, až na to, že moje dopisy byly vždycky barevné a plné obrázků. Zpětně mi dochází, že jsem s tím musela být otravná.
No ale jelikož je tohle Handwriting tag, samozřejmě musím říct, že raději mám dopisy. Vlastně to tak je. E-mail totiž nejde navonět nebo popatlat rtěnkou.
(Ale pochopte, na některé věci je prostě lepší e-mail, třeba na oznámení času odjezdu autobusu nebo tak.)

1. Do you prefer letters or e-mails?
I'm going to tell you something horrible: I was never good at communicating by either of these ways. Two or three years ago, I had a friend. I didn't use any social media back in the day, so we just communicated by e-mails, but in a way that was slightly curious. He sent me an e-mail, then I spent two months bringing myself to reply to him, and then he wrote back to me immediately. Looking back, I'm not surprised that in the meantime he found himself a better girlfriend.
And you all know the story about the girl I used to exchange letters with. It had a similar plot, unless my letters were always colorful and full of doodles. Retrospecting, it must have been annoying, to receive letters looking like I was trying too hard to be artsy.
But because this is the Handwriting tag, I have to say that I prefer letters. I actually do. Because it is impossible to spray perfume on an e-mail, or to put lipstick stains on it.
(But you know, sometimes an e-mail is just better, for example when informing about the time when your bus is leaving, or so.)

2. Učíš se raději z vlastních poznámek, nebo z učebnic?
Na některé předměty, hlavně na jazyky, máme učebnice, k nimž v podstatě nejsou potřeba žádné výpisky, protože se do nich čmárá a doplňuje a podtrhuje. Na druhou stranu, třeba na dějepis žádnou učebnici nemám. Dějepis, psychologie, ekonomie a literatura jsou snad jediné předměty, na něž si opravdu vedu poznámky, které za něco stojí.
Dobře se mi učí právě procesem psaní. Takže si to radši třikrát napíšu, než abych si ty svoje poznámky nějak moc četla. Občas si do poznámek kreslím nebo přidávám svoje vlastní nápady (proto jsem se tolik zdráhala půjčovat ty výpisky z dějepisu, kde jsem měla velkým písmem napsané Hetalia).
No a pak je tu chemie, fyzika a biologie, předměty, které sotva stíhám sledovat ve skriptech. O nějakém psaní se mi může leda tak zdát.

2. Do you prefer studying from your own notes or from your textbooks?
For some subjects, especially for languages, we have textbooks that also serve as notebooks. They can be written and doodled into, and that means I don't have to write many notes. On the other hand, we don't have any history textbook, so I have to rely entirely on my notes. History, psychology, economy and literature are the only subjects I actually have reliable notes for.
I like to study through the process of writing. So I prefer to take notes, and then rewrite them two times, rather than to actually read the notes. Sometimes I add doodles and my own ideas into the notes (that's why I felt ashamed to lend my classmate my history notes with 'Hetalia' written there in capital letters).
Well, and then there's physics, chemistry and biology, classes so hard to keep up with that proper note-taking is nearly impossible. 

3. Jak si nejlépe zapamatuješ nové věci?
Jak už jsem zmínila, tak psaním. Pak mám ještě jednu metodu - spočívá v předčítání a chození po bytě.

3. What is the best way for you to remember new things?
As I've already mentioned, by writing. But I have one more method - it consists in reading aloud and walking through the apartment.

4. Používáš pero, nebo propisku?
Ráda bych psala nějakým nóbl plnicím perem, ale na moje písmo by ho bylo škoda. Navíc si všechno, co napíšu, prostě hned rozmažu. Nejraději píšu takovými těmi dětskými pery, ale těm hrozně rychle dochází inkoust. Propisky jsou ale taky skvělé. Před pár lety jsem z nějakého důvodu pochytila sympatie k propiskám, které píšou černě. Nejraději mám samozřejmě svoje dvě propisky s logem Evropské komise - s jednou to všechno začalo a s tou druhou to zdaleka nekončí. Nebo aspoň doufám.

4. Do you use a pen or a ballpoint?
I would like to use some kind of a fancy fountain pen, but it would be a shame to waste it on my handwriting. Besides, I always end up smudging everything I write. I like to use pens for kids, but they always run out of ink very quickly. Ballpoint pens are great, too. A few years ago, I developed a sympathy for ballpoints with black ink. Of course that my favourite ballpoints are those with the logo of the European Commission on them - it all started with the first one, and with the second one it definitly didn't end. Or at least I hope so.



5. Jsi pravák, nebo levák?
Jsem levák. Všechno, co napíšu, si automaticky rozmazávám. A taky se mě hodně lidí ptá: "Jé, ty jsi levák?" Přitom je to úplně normální. A ne asi, jen tak si píšu levou rukou, ale levák nejsem.

5. Are you right-handed or left-handed?
I'm left-handed. I immediately smudge everything I write. And many people ask me: "Wow, are you left-handed?" when they see me writing. Even though it's completely normal to be left-handed. (And also it's quite obvious that I'm not just writing by my left hand for fun...)

6. Píšeš psacím, nebo tiskacím písmem?
Moje písmo je taková kombinace všeho. Taky si prošlo všelijakým vývojem. Když jsem byla menší, psala jsem ošklivě, což jsem se později snažila přetransformovat na osobitý styl písma. Nakonec jsem tyhle násilné snahy zahodila a začala si psát naprosto bezstarostně. Líp to nikdy nevypadalo, popravdě.
Pořád ještě ale rozlišuji psací a tiskací písmo. Střídám to podle nálady, a v hodně nevyrovnané dny píšu každé slovo jinak.

6. Do you write with block or cursive letters?
My handwriting is a combination of everything. It has gone through many stages of development. When I was younger, my handwriting sucked. I tried to transform it into a distinctive font. At last I stopped bothering about how my handwriting looks (and to be honest, it never looked better).
There is still a difference between my cursive and block letters. I change it according to my mood. On bad days, every word looks different.

7. Co bys nikdy nenapsala na papír?
Před takovými sedmi lety jsem měla hrozné zábrany a nebyla schopná vypustit některé pocity ani na papír. Přitom papír, to je taková bezpečná skrýš. Nevím jak vy, ale já mám v pokoji tolik sešitů a papírů, že už jejich množství odradí kohokoliv od špehování a šťourání. O jejich nesrovnaném stavu ani nemluvě. Takže bych se vlastně nemusela stydět napsat nic.
Ovšem jsou určité věci, které si nechci přiznat, tudíž bych je nerada psala. Co nechci zhmotnit, to nepíšu.

7. What would you never write on a piece of paper?
Seven years ago I used to struggle with putting some of my feelings down. Even though it was just on paper. Paper is a good hideaway for things you don't want to be seen. I don't know how about you, but I own so many notebooks that the amount of them alone discourages people from spying on me. Not to mention how messy they all look. So after all, I shouldn't be scared to write anything down.
But of course, there are some things I prefer not to admit, and so I rather keep them unwritten. If there's something I don't want to happen, I don't write about it.

8. Ty a deníky, diáře a sešítky
Můj pokoj tvoří nábytek, knihy a pak velké hromady sešitů a papírů. Vždy jsem měla plno sešitů "na všechno" - na obrázky, básničky, poznámky, tajné věci. Ty jsem s sebou vozila na prázdniny a pořád do nich něco psala. Nikdy to ale nebylo organizované. Většinou jsem ani nepostupovala popořadě, a tak byl sešit popsaný zepředu, zezadu i z prostředku. Kdykoliv jsem se snažila o nějaké zpřehlednění, skončilo to zase dalším sešitem na všechno. 
Neumím si vést cestovní deník, scrapbook, ani cokoliv jiného. Pravda, o scrapbook jsem se na konci prázdnin pokoušela, jenže asi třetí stránku jsem pokydala lepidlem, a tak to skončilo. Dlouho jsem neměla ani diář, ale letos na konci ledna jsem na jeden narazila a prostě jsem si ho musela koupit, a tak ho mám doma. Docela mi pomáhá ho používat, protože ač se to nezdá, mám ráda pořádek.
Deníky jsem si vedla dlouhá léta, jenže čím dál tím sporadičtěji. Na konci února jsem se rozhodla začít znova, a psát si rovnou každý den, i když by to měla být jen jedna věta. Zatím jsem vynechala překvapivě málo dní.

8. You and diaries and notebooks
My room consists of furniture, books, and piles od notebooks and paper. I've always had lots of "universal" notebooks - for doodles, poems, notes, secrets. I always took those notebooks on holidays with me. But they were never organized. I didn't even fill the pages one after another. It was a mess. Every time I tried to make it more orderly, it always ended up as another messy "universal notebook".
I'm not able to keep a travel journal, a scrapbook or so. I actually tried to make a scrapbook at the end of my summer vacation, but I failed when I put too much glue on the third page. For a long time I didn't even use a diary, but by the end of January, I came across a perfect one I just had to buy. Keeping a diary helps me quite a lot to organize my time - because even though it doesn't seem so, I like to have order in my life.
I used to keep a journal for years, but later it became sporadic. In the last days of February I decided to start a journal again, and to write there everyday, even though it's just one sentence. The number of the days I've missed is surprisingly low so far.

Tenhle diář jsem nemohla nechat ležet v knihkupectví. Byl sám a už bylo pozdě na to, aby si ho koupil někdo zodpovědný. Navíc má na deskách peříčka.

I couldn't leave this diary in the bookshop. It was the only one left and it was too late for someone responsible to purchase it. Moreover, there are feathers on its cover.

Uspořádání diáře je naprosto geniální. Na volné stránky si občas jen tak vypisuji španělská města.

I love how the diary is arranged. Sometimes I just write the names of some Spanish cities on the blank pages.

Takhle to vypadá na normální stránce. Mimochodem jsem díky svému diáři zjistila, že duben se řekne polsky kwiecien. Jak se tohle mohlo stát?

This is how a normal page looks like. By the way, thanks to this diary being multilingual I found out that "April" is "kwiecien" in Polish. How could that happen? (In Czech, "květen" means "May".)


Můj deník má psychedelické desky a zápisy na tom nejsou o moc líp. Jo, tady jsem se snažila něco zamazat.

The cover of my journal looks a bit psychedelic - as well as my entries. As you can see, here I tried to hide one of them.

9. Tvůj podpis
Můj podpis není nic ozdobného. Zjednodušuje se s každou svou další verzí. Asi není moc snadno k rozluštění. Ale snažím se, aby se aspoň trochu podobal tomu podpisu, který mám na občance. Když už (snad panebože) vypadám líp než před třemi lety, tak ať se aspoň podepisuju stejně.

9. Your signature
My signature is not very pretty. It gets simpler every time I sign something. It probably isn't very easy to decipher. But I'm trying to make it look at least a bit similar to the signature that's on my ID. Now that I look better (or at least I hope so, gosh) than three years ago, I want at least the signature to stay recognizable.


10. Tvůj rukopis
Grafologie mě vždycky uchvacovala, hlavně tím, kolik vlastností mi určila úplně špatně.

10. Your handwriting
The thing I always loved the most about graphology was the amount of characteristics it got totally wrong.


A to by bylo asi tak všechno. Nutno říct, že nebýt tohoto tagu, asi bych se nad svým rukopisem moc nezamýšlela. A že tohle je článek velice egoistický a možná nikomu nic nedal. Doufám tedy, že vás aspoň nerozčiluje moje mapa, na které fotím úplně všechno. (Já jsem trochu ujetá na mapy, nedá se s tím nic dělat.)
Tady máte oficiální verzi všech otázek. A kdyby vás zajímalo spíš kreslení, určitě se podívejte na můj projekt 52 doodles - i na instagramu.

And that's it. Honestly, without this tag I'd never think about my handwriting so much. And this is probably a pretty selfish article without a higher purpose. I just hope you're not annoyed by my map, the background to pretty much every photo I take. (I'm a bit into maps, can't help it.)
Down below you can see the official version of all the questions I've just answered. And if you're rather interested in drawing, be sure to check out my project 52 doodles - it's also on instagram.


Děkuji vám za pozornost a přeji vám hodně tepla.
Thank you for your attention. I'm wishing you nice weather.

Iris

2 komentáře:

  1. Je to hezký nápad, tenhle tag.
    Tvůj podpis je docela fajn, to moje občanka vypadá, jako by ji podepisovalo pětileté dítě.
    Většinu loňského roku jsem psala černým Centropenem, ale potom jsem u nás v papírnictví objevila dokonalé propisky, a už většinou nejsem s to psát něčím jiným než jimi, protože ničím se mi zkrátka nepíše tak dobře.
    Diář jsem snad nikdy neměla, vlastně je to pro mě zbytečné. Domácí úkoly skoro nedostáváme, písemky si většinou pamatuju a co máme kdy platit, si musíme psát do žákovské (a plno věcí nám ještě pořád musejí podepisovat rodiče, až je to trochu trapný a většina z nich si z toho už jen dělá srandu).
    Teplo ne, prosím. Už teď mi chybí zima a tmavý rána. Ale ty si jaro užij.

    OdpovědětVymazat
  2. Článek už mám pár dní přečtený, komentuji až teď, celá já. :)
    Taky mám na občance hrozný podpis. A na pasu snad ještě horší. Ale upřímně, kdo ne. :D Jediný hezký podpis mám na platební kartě, ale to proto, že se tam podepisovala mamka. :D Máme trochu podobné písmo, ale ona ho má takové špičatější a hezčí. :)

    Díky, že ses zapojila. A respekt, žes to taky přeložila. :) A už jen kvůli těm fotkám a mapám a rukopisům stálo za to dělat! :)

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za každý komentář! E-mailové spojení z jistých důvodů neexistuje, chcete-li mi něco sdělit, napište to prostě sem.