sobota 12. března 2016

Základní přehled typologií osobnosti

Zajisté se mnou nebudete všichni souhlasit - ani já bych sama se sebou dříve nesouhlasila - ale během posledního roku jsem zjistila, že kategorizace je dobrá věc. Respektive, může být dobrá, když se dělá a chápe správně. Mnohdy může člověku pomoci, když ví, do jaké škatulky se řadí a co v jejím rámci může podniknout. Možná to zní, jako bych mluvila o starověkém kastovním systému. Tak abych to raději uvedla na pravou míru.
Že existuje Myers-Briggs Type Indicator, dle něhož se dělí lidstvo do šestnácti typů, to už nejspíš tušíte, nejste-li tu poprvé. Původně jsem žila představou, že to je jediná možná typologie a že zabývat se čímkoliv jiným je bezpředmětné. To ale samozřejmě není pravda; naopak, čím víc pohledů člověk získá, tím líp. Proto jsem se rozhodla v tomto článku objasnit kromě MBTI tři další typologie - enneagram, Big Five (Velkou pětku) a socioniku.


Jelikož můj rozhled v těchto třech typologiích nesahá příliš daleko, přistupujte prosím k tomuto článku jako k rozcestníku, který vám podá základní informace, abyste věděli, že něco takového existuje a na čem se to zakládá, a může a nemusí vás popostrčit k dalšímu výzkumu.

1. MBTI
Zdroj
Myers-Briggs Type Indicator vznikl za 2. světové války. Jeho tvůrci jsou Katharine Cook Briggs a Isabel Briggs Myers, mimochodem matka s dcerou, a základ má v teorii Carla Gustava Junga. Tento systém dělí lidi do šestnácti osobnostních typů, a jedno z nejznámějších využití MBTI je kariérové poradenství nebo všemožné vztahové poradny. Vzhledem k svému charakteru lze tuto osobnostní typologii využít i v rámci osobního rozvoje, protože aby se člověk mohl rozvíjet, měl by nejdřív sám sobě porozumět.
MBTI typologie je založena na osmi kognitivních funkcích, které máme všichni, jen je používáme v rozdílném (přesto pevně určeném) pořadí. Každý máme čtyři hlavní funkce, které se podílí na našem každodenním rozhodování, a čtyři funkce stínové, po jejichž významu se stále ještě pátrá.
Existují dva typy MBTI testů. Ten rozšířenější, ale často velmi nepřesný, je testování pomocí dichotomií, nebo chcete-li preferencí. Otázky jsou položeny tak, aby se z vašich odpovědí zjistilo, zda jste spíše introvert nebo extrovert, zda vnímáte okolní svět skrze smysly nebo intuici, preferujete-li zpracování informací myšlením nebo cítěním, a taky jestli u vás převažují uspořádané či spontánní rysy. Tento způsob testování může snadno člověku přivést mylný výsledek, protože nezohledňuje kognitivní funkce, často se v člověku promítající zamotaně (protože jako jakákoliv jiná část těla, i mozek se s věkem vyvíjí).
MBTI je vědecky ověřená typologie, protože kognitivní funkce jsou neurologicky zaznamenatelné. Navíc se každý se svým typem už narodí a tak není možné ho během života jakkoliv změnit, jen se s rostoucím věkem často mění projevy jednotlivých kognitivních funkcí. Ideální doba pro testování je období okolo 14 nebo 15 let, protože se pomalu začíná rozvíjet a zapojovat i čtvrtá hlavní funkce, ale zároveň ještě máme v paměti, jací jsme byli jako děti, a ještě nejsme tak "životem omlácení".
Každý ze šestnácti typů má čtyřpísmennou zkratku a také svůj název neboli, vznešeněji řečeno, archetyp.
Zde máte jeden český ne tak úplně přesný MBTI test (pro orientaci ale dobrý).
Tady potom test na kognitivní funkce, bohužel v angličtině.

2. Enneagram
Zdroj
Enneagram je metoda založená na klikyháku s devíti vrcholy (jak vidno výše). Každý vrchol symbolizuje jeden typ osobnosti, který má své klady i zápory, pochopitelně. Na rozdíl od ostatních metod představených v tomto článku, enneagramu chybí vědecké podklady a tak je obecně považován za pseudovědeckou záležitost. (Ona je také otázka, jak se k němu chováme; jestli spíš bulvárně a ezotericky nebo se ho snažíme spojit s opravdovou psychologií.)
Člověk se totiž se svým typem nenarodí. Enneatyp je určen prvním zásadním prožitkem či dojmem z dětství, a dětstvím tak obecně, třeba rodinnou situací. Ve většině případů je uváděno, že nejdůležitější pro náš typ je náš niterný strach, který nás potom ovlivňuje celý život. K jednotlivým typům se kromě strachu váže základní hřích, nebo také kámen úrazu (někdy bývá na enneagram adaptováno Sedm smrtelných hříchů). Je také možné se dočíst, že každý typ ve svém "nezdravém" stádiu sklouzává k chování jiného typu, a naopak ve stádiu "nejlepším" a vyrovnaném se jeho výzor mírně podobá dalšímu typu. (Jedná se o typy přímo propojené čarami.) Enneagram je hodně zaměřený na osobní růst. Enneagram Institute dokonce uvádí 9 stupňů vývoje každého typu.

Enneagram se dělí do tří částí - část břicha nebo těla (typy 9, 8, 1), část srdce (2, 3, 4) a část hlavy (5, 6, 7). Když zjistíte svůj typ, nemáte tak docela vyhráno, protože každý typ má jedno ze dvou křídel, to jest příklon k jednomu ze sousedních typů. A potom existuje ještě tzv. tritype neboli trojtyp, což jsou tři čísla, každé z jedné části enneagramu, z každé části to, jehož charakteristika na člověka nejvíc sedí. Navíc k tomu všemu ještě patří varianty typů: sp (self-preservation, sebezáchova), sx (sexual, sexualita a vztahy) a so (social, společenskost). K typu se přiřazují dvě převládající varianty.
Celý typ může vypadat například takto: 6w5 so/sp, 641 (vůůůbec to není můj typ) Občas se i typům uvedeným v trojtypu připisují křídla, ale to je na každém, do jakých chce jít podrobností.
A abych nezapomněla, každý typ má samozřejmě svůj název. Názvy mají i křídlové varianty a dokonce i trojtypy. Je toho moc a na každém serveru se typy jmenují jinak, obávám se.
Tady jeden test na enneagram a tady druhý, rozsáhlejší (off theme - jak se sakra vloží test na blogspot?!) a tady pro jistotu jeden český.

3. Big Five
Zdroj
Big Five neboli Velká pětka je takzvaný pětifaktorový model osobnosti. V praxi to znamená, že máme pět hledisek a dle nich je měřena vaše osobnost - konkrétně se jedná o otevřenost vůči zkušenosti (openness to experience), svědomitost (conscientiousness), extroverzi (extraversion), přívětivost (agreeableness) a neuroticismus (neuroticism). Na obrázku si můžete přečíst stručnou charakteristiku jednotlivých faktorů. 
Každý z nás je individuum, takže každý bude mít trochu jiné výsledky v testech na Big Five. Dle tohoto modelu se ale také dobře srovnávají povahy. Ač byl model původně používán ve výzkumech týkajících se zaměstnání, lze ho také využít jako doplněk k ostatním typologiím. Například je zajímavé, že osoby se stejným MBTI typem mívají výrazně podobné výsledky testů Big Five, takže se dají najít i určité korelace mezi jednotlivými faktory a kognitivními funkcemi. (Ale korelace se dají najít vždy a všude.)
Těchto podobností využívají například testy na stránce CelebrityTypes.com, kde si můžete zjistit, kterému prezidentovi USA nebo jaké filmové hvězdě se na základě tohoto modelu podobáte.
Viděla jsem už i jakýsi pokus o vytvoření osobnostních typů na základě Big Five. Je to moc zajímavé, ale už zase trošku něco jiného, protože se zase pracuje na základě preferencí, tudíž bylo třeba vzít každý faktor a vymyslet k němu negaci, shrnout to do písmenek a trošku si s tím pohrát. Tomuto pokusu se říká SLOAN a na SimilarMinds.com si můžete udělat test, který vám řekne, jaký je váš typ.
Jinak se model Big Five nazývá také OCEAN nebo CANOE, jsou to mnemotechnické pomůcky pro zapamatování pěti zkoumaných faktorů.

4. Socionika
Zdroj
Se socionikou se opět vracíme ke kognitivním funkcím. I tato typologie je založena na teorii C. G. Junga; její autorkou je ovšem litevská psycholožka jménem Aušra Augustinavičiute. Sestavila tuto typologii v 70. - 80. letech minulého století, a jejím cílem bylo dokázat, že každý máme nějaký účel ve společnosti. Proto, a také protože máme osm kognitivních funkcí, existuje šestnáct socionických typů, každý má svůj název a, což je zajímavé, také jistou osobnost, historickou či fiktivní, která daný typ představuje. Tady nebo na české wiki máte jednotlivé typy pěkně vypsané.
Nebudu vám nic nalhávat, socionika je pro mě jako by mě někdo namočil do obřího bazénu plného všemožného zmatku, smotaného ze starých filozofů, literárních postav a hraček pro malé děti. Nerozumím socionice, a vše od tohoto bodu je jen mé pozorování:
Na předchozích odkazech jste si mohli všimnout, že typy mají podivné značení. Ony mají totiž značení dvojí, ne-li trojí. První jsou kombinace typu IEI, což jsou zkratky pro názvy jako Intuitivně Etický Introvert. Můžete být buď intuitivní nebo senzorický, logický nebo etický a introvert nebo extrovert. Druhý způsob jsou čtyřpísmenné zkratky podobné těm, které používá MBTI, až na to, že poslední písmenko je malé. Například ENFj nebo ISTp. Chyták je v tom, že test, z něhož vám vypadne takový výsledek, nemůže být založený na preferencích, neboť toto jsou čisté kognitivní funkce. Zkrátka, poslední písmenko říká, jestli je vaše dominantní funkce skrytá pod druhým (p, Perceiving) nebo třetím (j, Judging) písmenkem, a nikoliv která z nich je orientovaná extrovertně. To způsobuje, že introvertní a extrovertní verze téhož typu mají na konci jiné písmenko. V praxi - MBTI typ ESTJ je v socionice stále ESTj, kdežto ekvivalent typu ISTJ je ISTp.
No a ten třetí způsob jsou jakési podivné tvary, které zastupují jednotlivé funkce. Máme tady prázdný a vybarvený čtvereček, kolečko, trojúhelníček a nějaké podivné elko či co. Můžu jenom hádat, proč to je.
Když se podíváte na stránku Sociotype.com, celou pečlivě věnovanou socionice, můžete se dočíst, že do celé záležitosti jsou ještě zamotané jakési kvadranty a alfabeta, a ponoříte-li se do popisů jednotlivých typů, třeba sem, setkáte se i s egem a superegem, což už je opravdu moc velký ledovec na mé ubohé iracionální chápání.
Nicméně, abych pořád jenom nevzdychala; socionika má podobná, ne-li stejná využití jako Myers-Briggs Type Indicator. Možná akorát zachází více do hloubky a vypadá to tak nějak nepřístupněji, ale to je můj subjektivní dojem. Mezi MBTI a socionikou existují přímé korelace, jak jsem již zmínila. Velký a rozsáhlý socionický test zde, ale bacha, je to vážně zahlcující.


To by bylo pro dnešek všechno. (Velké, úlevné uffffff.) Doufám, že jste si z tohoto článku něco vzali, a i když ne, tak nevadí. Obecně bych ještě k typologiím ráda dodala, že všechny se dají brát seriózně a tak, aby lidem opravdu pomohly, ale také se z nich dá udělat byznys nebo takřka okultní fraška (to platí hlavně o enneagramu). Je na každém, čemu bude věřit, a jestli se tímhle vůbec bude zabývat.
Každopádně, kdyby jo, dejte vědět, jaké výsledky vám vyšly, zajímá mě to!
Vlastně si tak říkám, že čím víc výsledků máme, tím jedinečněji se paradoxně můžeme cítit, neboť je nebývale těžké najít osobu se stejnou kombinací výsledků. Tak schválně, najdeme někoho takového?

Přeji hezký den a odteď už vás budu zahlcovat převážně básničkami, neboť zásoba seriózních článků se úží.
I:V

11 komentářů:

  1. Je strašně těžké vysvětlit, proč je dobré znát své kódy a kategorie, v nichž jsme. Spousta lidí řekne, že je to vlastně zbytečné. Ale uvědomit si sebe sama je asi fakt děsně fajn věc. A najít někoho stejného, to taky udělá radost.
    V MBTI jsem, myslím, ISFJ. V dalších věcech jsem si sice už nějaké testy dělala, ale asi bude vhodné udělat si je znovu. Plánuji to na zítřek, neb to dnes mě ještě čeká chemie.
    Mimochodem, ty jsi už někoho se stejnými kódy našla? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak říkám, je to takový komplikovaný a pro mnohé nepochopitelný "koníček". Proto když se někdo zeptá, čím se ve volném čase zabývám, o tomhle moc nemluvím.
      No, myslím, že kdybych našla někoho se stejnými kódy, navzájem se roztrháme na kusy :)

      Vymazat
  2. Wow, to je hrozně zajímavé. Všechno. :)
    Mě přijde škatulkování se celkem přínosné, protože občas aspoň tolik neděsím sama sebe. :D Ale taky je fajn vědět třeba, co za typy jsou moje kamarádky, přijde mi, že je teď líp chápu. :)
    Akorát Enneagram a Socionika mi připadají hrozně složité. Každopádně v Enneagram testu my vyšla 2, což by odpovídalo podle korelací i mému MBTI typu. (Fakt by mě zajímal celý můj podivný dlouhý název typu, ale jsem líná se jít testovat. :D)
    Velká pětka vypadá zajímavě, na to se kouknu. :)
    Díky za článek. ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chápu to, i mně se enneagram zdá složitý, a to už jsem o něm leccos přečetla (a pořád tápu v těch trojtypech například).
      ESFJ a typ 2 je určitě velice častá a pravděpodobná kombinace. I když, ony tyhle korelace... určitě jsi našla takové ty barevné tabulky, a na těch jsi mohla vidět, že výjimky potvrzují pravidlo. Neznám tě vůbec, takže nemůžu nic říct, pomoct ti můžu jen teoreticky. Ale vypadá, že v tom vůbec netápeš.

      Vymazat
  3. Dělání testů může být i zábava :D já jsem ENFJ a vyšla mi dvakrát devítka v enneagramu.

    OdpovědětVymazat
  4. A já nesouhlasím. Podle mě je škatulkování základ sebenaplňujícího se proroctví - člověk se zaškatulkuje a pak se chová v souladu se škatulkou. Všichni přeci chceme někam patřit, no ne? Nakonec to může i svádět k tomu, že na někoho pohlédneme a po chvíli ho zaškatulkujeme jako INFJ (třeba) a začneme od něj očekávat určité chování...no, a jak praví Pygmalion efekt, naše přednastavení často chování druhých ovlivňuje víc, než se zdá.

    Proč se přihrádkovat? Vždyť ty vlastnosti jsou spíš škály než dvě oddělené kategorie. Škatulkování má smysl, pokud je jeho výsledkem nějaký přínos - diagnostika a určení následné péče apod.

    Pominu-li fakt, že některé kategorie jsou už natolik notoricky známé, že se lidé v testech podvědomě stylizují do role, kterou by chtěli zastávat, i tak myslím, že testy nejsou úplně přesné (jako vážně, pravděpodobnost statistické chyby je v psychologii přirozeně velká) a dělat na jejich základě jakékoli závěry, zvlášť je-li člověk laik, je docela odvážné. Na výsledky testů má vliv milion faktorů od aktuálního rozpoložení přes úroveň hluku v místnosti až právě po mentální nastavení.

    Touhu člověka zaškatulkovat se docela dost vidím i v komentářích nade mnou, a je přirozená. Svět kolem je složitý, škatulky pomáhají mu porozumět. Na druhé straně se tak podle mě zbytečně připravujeme o skutečnou variabilitu světa. Typologie osobností jsou zajímavý koníček a nechci ti ho rozmlouvat, to ani náhodou. Ale určitě je dobré zachovat si kritické myšlení a být otevřena dalším možnostem - to, že někomu v testu vyjde introverze neznamená, že je čistý introvert, nic takového ani není. Jen má zkrátka v aktuální chvíli na škále introverze - extraverze blíže k introverzi, ale o kolik už test nesdělí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ehm, ale já nic takového neříkám, tohle jsou pouhé úvody do typologií, jinak když jsem třeba psala charakteristiky jednotlivých typů, psala jsem o variabilitě a o tom, jak nemůžeme od všech lidí příslušících k jednomu typu očekávat stejné chování. Vzhledem k tomu, že kognitivní funkce jsou prokázané neurologickým výzkumem, nemůžu s tebou souhlasit - každý máme kognitivní funkce v určitém pořadí (nazývej si mě klidně zaslepenou). Dle MBTI jsme každý buď introvert nebo extrovert, protože každý máme kognitivní funkce v určitém pořadí. Ale ano, souhlasím. Já sama se nepovažuji svým chováním ani za extroverta ani introverta, vlastně by se dalo říct, že každý člověk ve svém nejlepším "stavu" nebo jak to říct se chová jako ambivert. :)
      Nevím nakolik jsi s typologiemi seznámená, ale zrovna ty preferenční testy ti často poví, na kolik procent jsi introvert a na kolik extrovert. O jejich správnosti teda pochybuji, jen že je i tohle možné :)
      Je mi líto, že působím zabedněně, ano . Možná jsem. Jenom nejsem ochotna věřit ničemu jinému než vědecky prokazatelnému :)

      Vymazat
    2. Omlouvám se, jestli to znělo moc útočně. S typologiemi seznámena jsem - letos končím bakaláře v psychologii, možná i právě proto mám tendenci reagovat přehnaně. Ono je totiž hrozně těžké fungovat s klienty, kteří přicházejí s tím, že jsou "ISFJ" (apod.), proto se chovají jak se chovají a nejde s tím nic dělat.

      Jinak při psaní komentáře jsem vycházela hlavně z vět jako "Mnohdy může člověku pomoci, když ví, do jaké škatulky se řadí a co v jejím rámci může podniknout. " - ano, může to pomoci, třeba lidé s depresí po zjištění diagnózy deprese mohou cítit úlevu, protože do té doby mají dojem, že jsou prostě jen neschopní a najednou vidí, že za únavu může nemoc. A že se ta nemoc dá léčit. Jenže když někomu vyjde, že je introvert, může to být naopak zbytečně svazující. Jsem přece introvert, tak nemá cenu se snažit lépe vycházet s druhými, není mi to dáno. Houbeles. Jasné, jsou věci, které člověk nepřekoná, na druhou stranu dost často slyším právě v oblasti seberozvoje výmluvy jako "Já tam nemůžu zavolat, jsem introvert" založené právě na výsledku na internetu sdílených testů typologií.

      Dále "Dle tohoto modelu se ale také dobře srovnávají povahy." apod.

      Já rozhodně nechci tvrdit, že je tenhle článek špatný. Ba naopak, jako přehled nejznámějších (i méně známých) typologií je fakt dobrý a myslím, že se v něm dá najít spousta super informací. Jen bych si prostě dala pozor na generalizující tvrzení, jako "Každý máme čtyři hlavní funkce, které se podílí na našem každodenním rozhodování, a čtyři funkce stínové, po jejichž významu se stále ještě pátrá." apod. Protože ty typologie jsou založeny na teoriích, neznamená to, že jsou to 100% pravdy. Pořád tu mluvíme o psychologii, a jestli mě ty tři roky studia něco naučily, tak to, že generalizovat a označovat něco jako 100% pravdu v tomhle oboru prostě nejde (respektive hodně zřídka). Absolutně tím neshazuji význam těch teorií, ale daleko adekvátnější je napsat něco ve stylu "Typologie uvádí, že každý jednotlivec má..." apod.

      V každém případě, možná tu fakt říkám něco, co víš, a tím lépe. S tím, že od všech lidí se stejným výsledkem v testu nemůžeme očekávat totéž, je prostě fakt :) Podle mě je lidská povaha krásná právě v určité neuchopitelnosti a připadá mi, že to uzavírání se do osobnostních typů hrozně zužuje naše vidění všech aspektů lidské povahy.

      Omlouvám se za ty elaboráty a jestli jsem se tě nějak dotkla, omlouvám se ještě jednou, protože to nebyl úmysl :) Jsem hrozně ráda, když se někdo zajímá o psychologii, protože to je krásná věda. Jen mám potřebu se k podobným tématům vyjádřit.

      Jinak hrozně moc informací o výzkumu různých rysů (třeba z Big Five apod.) můžeš najít v knížce Handbook of Individual Differences in Social Behavior od Learyho a Hoyla. Je to sehnatelné na uložtu a poměrně čtivé, i když tedy v angličtině a je fakt, že je tam občas dost statistiky a odborných termínů. Ale zase si myslím že jestli tě tahle oblast zajímá, mohlo by ti stát za to se tím prokousat :) Nejsou to tedy přímo osobnostní typy, ale i tak (a nedočíst to můžeš vždycky :D ). Jinak kdyby tě zajímaly tipy na nějaký další knížky k tomuhle tématu, klidně se mi ozvi na mail, mám ho na blogu :) Určitě sis toho spoustu načetla sama (alespoň z článku to tak působí), ale třeba bych ti dala tip na něco, co by tě zaujalo (a jo, znám i knížky v češtině, i když jich dobrých česky vychází přeci jen míň) :)

      Vymazat
  5. MBTI znám, ale musím přiznat, že o těch dalších jsem ještě neslyšela. Angličtina je pro mě těžký oříšek, tak nevím, jestli se do něčeho pustím :)

    OdpovědětVymazat
  6. Krásný článek, ale musel dát dost práce!
    MBTI, myslím, znám celkem dobře, a o Enneagramu jsem už také něco zaslechla :). Díky tobě jsem se však dozvěděla něco o dalších typologiích...
    Na první pohled mi přijde nejlogičtější a takové nejvíc obohacující právě MBTI společně se Socionikou (ale té moc nerozumím :D).

    Přesto... Lidská povaha je krásná. Každý je charakterově jiný. Štve mě, když si někdo myslí, že např. dva lidé toho samého typu MBTI budou naprosto stejní. V něčem třeba ano, budou mít kogn. funkce stejně poskládané, určité vlastnosti podobné, avšak mnohé rozdílné :). (Navíc, pokud hodnotíme člověka, jehož doopravdy neznáme, často si o něm myslíme něco jiného, než je pravda. A slyšela jsi, že některé typy MBTI mají sklony na první pohled nebo za určitých podmínek spadat k jiným typům? :))
    (Mimochodem, na internetu jsem už několikrát našla zprávy o vlastnostech určitých typů, které si zcela odporovaly. Např. INFJ jsou vřelí, pak zas píšou, jak jsou odtažití... Nebo někde se dočteš, že ENFJ mají rádi tradice a jinde, že je právě v oblibě nemají. ENFJ je mimochodem typem, u něhož se informace dost protiřečí, je to takové složité... Ale to jsem odbočila.) :)

    Párkrát jsem viděla, jak někdo určoval Enneagram(y) automaticky podle typu... To mi přijde jako naprostý nesmysl. Výjimky se budou nacházet všude, ne?! :D (Spousta výjimek...)

    Jinak, v MBTI jsem proti škatulkování do takových těch "nadtypů" (či jak je nazvat). Ne každý SP bude řemeslník atd., stejně jako každý NF nebude idealista atd. ... :D (Tady se naskytuje otázka: Co je to vlastně idealismus?... Někteří lidé mají jisté ideály, které pro většinu ideálem být nemusí, a tak vlastně ani pak nemusí vypadat, že jsou idealisté... -Jsou jimi pak vůbec?!- I když je povahově znáte velmi dobře... A co skrytí idealisté? Považují se za idealisty vlastně? No, ale už končím - o tomhle bych dokázala psát ještě dlouho.) :D

    Taky mi přijde nesmysl určovat typy podle oblečení nebo podle toho, jaké typy tě přitahují. No, nebudu objasňovat, proč mi to přijde nesprávné - už tak je komentář dost dlouhý :D :P.

    Jo, dokázala bych se o tomhle tématu "vykecávat" ještě dlooouuuho, ale už musím :D.

    karolina-kahounova.blog.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jasně že slyšela. To je ten důvod, proč se každému snažím přikopnout pod nos kognitivní funkce. Když si děláš jen test na preference, snadno ti vyjde něco, co vůbec nejseš.
      Joo idealisti. Prý mezi ně spadám. A řekla bych, že lidi, který mě neznají (protože ne úplně s každým se člověk baví o svým pohledu na svět, žejo), by o mně nikdy neřekli, že jsem idealista.
      No tak jasně, ono je taky otázka, na jakých stránkách si ty charakteristiky hledáš. Jinak ano, INFJ se může chovat lecjak, a ENFJ spíše neinklinuje k tradicím, ale výjimky se najdou a vlastně jde hlavně o to, jak ti to funguje v hlavě, než jak se projevuješ navenek. I když to, jak se projevuješ navenek, je často opodstatnitelné tím, jak to máš v hlavě.
      Nojo, článek o MBTI outfitech jsem taky udělala, a jestli působil tímhle povrchním dojmem, asi se jdu zahrábnout někam hluboko.
      okej, dík

      Vymazat

Moc děkuji za každý komentář! E-mailové spojení z jistých důvodů neexistuje, chcete-li mi něco sdělit, napište to prostě sem.