pátek 30. října 2015

Týdenní třídění IX.

Právě se snažím dělat nepřiměřené množství věcí najednou. Například napsat španělský mail naší rodilé mluvčí (nejde mi přehrát audio s úkolem), splácat úvahu na libovolné literární téma, vymyslet dokonalý večerní tweet, dostat se do další úrovně na Hrách pro dívky (to abych mohla lajkovat komentáře), a nastrkat si do složky přečtené co nejvíce knih, které jsem četla, abych na Databázi knih nevypadala jako amatér se čtyřiadvaceti tituly. A tak jsem si řekla, proč to nepřehlušit dalším Týdenním tříděním? Maximálně se z něho stane další část multitaskingu.



Týden... týden.
Vlastně týden volný. A taky docela zaneprázdněný, což se projeví v následujících dvou večerech, neblaze očekávám. V pondělí a úterý nám dali volno ze školy, protože vedení odjelo do Itálie s valnou většinou studentů (to víte, Expo, no). Takže jsem týden zahájila taneční lekcí, což byla hrůza hrůz. Taková ta hrůza, které se možná za pět let zasmějete, ale po pěti dnech je vám při vzpomínce na ni stále k pláči. Už ať ty taneční sakra skončí. Já se prostě tu salsu nenaučím a o nějakých otáčkách o kdovíkolik pí se mi ani zdát nemůže, protože můj mozek je na to příliš plochý.
No. Následující dny (počínaje úterním večerem) jsem strávila s Vlastou, takže to už bylo dobrý. Dělaly jsme plno zajímavých věcí, například Destrukční deníky a čínské polívky. Fotky. A tak. 

Světlý bod
Volno je nepochybně světlý bod. Můžu si spát dosytosti, a jíst do sytosti, a měla bych se učit dosytosti, ale to se bohužel neděje. Stihla jsem přečíst hru Ze života hmyzu a musím říct, že je to fakt super a měli byste si to taky přečíst (ach jo, proč jsem ze všeho, co se mi podaří dočíst, tak nadšená?!). Další světlý bod je můj Destrukční deník, který se už zdárně blíží k svému dokončení. I když mám pocit, že na mne vyskakují další a další úkoly, které ještě potřebují dodělat. Třeba stránka, která se musí vyprat v kapse - ano, je mi jasné, že když ji jen tak strčím do kapsy kalhot a vyperu ji, budu pravděpodobně brzy mrtvá, tudíž ji musím prát v nějakém uzavřeném sáčku, ale stejně se nějak zdráhám to udělat. Díky jednomu z úkolů jsem si natřela podrážky černých gumáků duhovými barvami a byla jsem líná to umýt, takže v nejbližším dešti v nich půjdu ven a bude to hezky pouštět. To je nepochybně světlý bod, ne?
Taky jsem se rozhodla, že až bude Deník hotový, udělám listovací video. Ocenili byste malou losovací soutěž o stránku vašeho výběru? (Protože nevím, která stránka je moje oblíbená, tak byste to mohli rozhodnout za mě.)
No a poslední světlý bod - napadlo mne téma na tu literární úvahu, kterou máme do semináře. Nevím tedy, je-li to vůbec dobré téma, které lze zpracovat, ale doufám, že jo, protože už to mám rozepsané a dnes bych chtěla úvahu uvést do stavu prvotní verze. Tak mi držte palce, aby se mi to povedlo - jestli o své splácanině budu mít dobré mínění, pravděpodobně vám ji hodím i sem na blog.

Sushi je dobrý

Tmavý bod
Uf, můj úkolníček. Kdybych si ho nevedla, možná bych měla snazší život - alespoň tedy do pondělního rána. Takhle se vyskytlo pár věcí, které musím udělat. Nebo si aspoň zopakovat. Pořád nejsem schopna dostat si do hlavy třetí deklinaci (v latině). Mám latinu fakt ráda, je to taková vintage úchylárna, ale ten miles, militis, masculinum mě fakt asi dorazí. A to nechci dělat chytrou - vážně, ani teď si nejsem jistá tím, že jsem to napsala dobře. No nic.
Ztratila jsem pomocný protokol z poslední laborky, takže to nemůžu sepsat doma. Ale aspoň... aspoň to nemusím psát doma. V pondělí mám od deseti, mám šanci to ráno všechno zkonzultovat a tak.
Taky jsem zjistila, že jsem děsný antitalent na online hry (nebo to je tím, že mám touchpad a ne myš, ale nevím nevím). A že jestli nepohnu, nedočtu během tohoto volna ani jednu knihu. Takže možná dám dnes noční zátah...? Stejně mi už zbývá jen pár dějství.
Abych nezapomněla, tmavý bod je také to, že musím vyrábět kotiliony. A že se brzy stmívá.

Jedna random Marina.

V nejbližší době možná ještě něco sepíšu a zveřejním. Můžete mne sledovat na Twitteru a na Databázi knih. Spíše asi na té databázi, protože tam se pokouším vystupovat jako inteligent.
Mějte se hezky v tomto divném posunutém čase.
Iris :V

1 komentář:

  1. Jedna má spolužačka si úkolníček nikdy nevedla, všechno si pamatovala, nějakou stránku případně napsala na okraj sešitu. Teď ve kvintě musela začít. :D
    Těch pár dní bylo nepochybně i mým světlým bodem, až někdy budu psát Nemalé radosti, určitě se tam o naší podzimní kolekci, Vidlákově a Super Size Me s nutelou zmíním. :D :)
    Ta bota je fakt dobře barevná. To jsem zvědavá, jestli si toho někdo všimne, až v těch botách půjdeš. :D :)
    (S)měj se (a vymýšlej další taková slova, ať máme nějaký výběr. :D)

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za každý komentář! E-mailové spojení z jistých důvodů neexistuje, chcete-li mi něco sdělit, napište to prostě sem. Diskuze je moderovaná.