neděle 4. října 2015

Deset dní: Den osmý

Tři věci, které mne vzrušují

Abych pravdu řekla, zadání osmé fáze výzvy Deset dní mne trochu vyděsilo. Předpokládám ale, že se jedná o překlad z angličtiny, a sloveso excite se asi jinak vyjádřit nedá. Pokoušela jsem se překroutit dnešní podtitul do nějaké méně intimně znějící formy, ale nepovedlo se. Tři věci, které mi rozproudí krev v žilách? Tři věci, jež mne přivedou do rozpaků? Vyberte si sami, možná i vás ještě něco napadne.
Následující tři věci ve mně prostě vyvolávají natolik rozporuplné pocity, že jsem se je rozhodla zařadit do Osmého dne.

1. Když někdo vyjádří to, co nedokáži sdělit sama
Určitě ten pocit taky znáte. Často se mi v hlavě honí mnoho myšlenek, které ani nelze zachytit a zapsat a zformulovat, abych se o ně mohla následně podělit se světem (nebo aspoň s omezeným okruhem lidí okolo sebe). Už jsem se s tím, že to tak prostě je, smířila. Ale občas se mi stane, že slyším některou z těch ztracených myšlenek v řeči někoho jiného. Že se se zapomenutým výměškem své mysli setkám třeba v knize, mezi řádky, na stěně nebo v televizi. Je to jako najít kus sebe, pěkně utříděný a znova živý.
A to je teda hodně podivný pocit.

2. Když mne někdo obdivuje
Tohle je možná divné, protože se jedná spíše o první fázi mé reakce na (zřídka) projevený obdiv. Dovolte mi to vysvětlit. Totiž, čas od času mě někdo chválí nebo tak něco a to mě hodně rozhodí. Když mi to pořádně dojde, se všemi pro a proti a následky a možnými skrytými motivy, není mi to příjemné a začnu se chovat trochu naštvaně a odmítavě. (Člověk totiž musí jít nejdřív takzvaně s kůží na trh, aby mohl být obdivován - a jsem-li obdivována, pravděpodobně tomu předcházelo nějaké záhadné odhalování.)
Úplně prvotní signál, který mi vystřelí do mozku, je ale určitá forma vzrušeného nadšení a přehodnocování pohledu na sebe samu. Obzvlášť když obdiv přijde od cizí osoby, nebo od někoho, koho i já tajně obdivuji.
Ale to se neprojeví navenek, tohle nadšení. Vidět je až ten výsledek rychlých úvah, tedy odtažitost, protože určitě plánujete něco nekalého a nemyslíte to upřímně a lezete mi do zádě a jen mne chcete přivést do rozpaků.
Výsledek? Nesnáším, když mě někdo chválí, není mi to příjemné - protože se mi nikdy nepodaří zůstat v té příjemnější první fázi. Ale i negativní vzrušení je vzrušení, ne?

3. Když se zamiluji
Bohužel, nejsem robot, a i mně se tahle hrozná věc už párkrát přihodila. Nebudu psát ódy na zamilovanost, protože ta, kterou jsem zatím prožila, byla spíš smutná než veselá. Ale stejně se tomu nedá předejít - nebo aspoň já to neumím. Prostě to přijde. A jakkoliv nepříjemné je vystřízlivění z bezcílného zamilování, samotný proces je prostě v něčem sladký. Když tedy dotyčného aspoň trochu znáte. Když ho potkáváte na chodbě, třeba. Všechny sny a plány společných budoucností a deník pokreslený srdíčky a články plné nenápadných náznaků. Nakonec, není vzrušující i přemýšlení nad tím, zda se vámi druhá strana zabývá aspoň z poloviny tak, jako vy jí?
Ehm, ano. Platonické či romantické vztahy s sebou nesou pokaždé trochu hořkého podtónu. A závidím všem, kteří dovedou o svých citech mluvit. Já je totiž dlouhou dobu nedokázala vyhodit ani na papír, a to to ve mně teprve bublalo (představte si ošklivou jedenáctiletou holčičku, která je osudově zamilovaná a drží to ve velké tajnosti, ale zároveň si představuje ten den, kdy to vykřičí celému světu, ruku v ruce s...)
A když se k lásce přidá žaludeční nervosa, to je teprve vzrušení. Už jste někdy zamilovaně zvraceli?

Dneska dáme jednu repetitivní.

Mějte se a kdoví, jak to ještě všechno bude. Každopádně můžete napsat, co vzrušuje vás. Aspoň zjistím, zda to tady ještě pořád někdo čte, a přizpůsobím tomu obsah.
Iris :V


3 komentáře:

  1. No, taky mě nenapadá žádný jiný vhodný překlad, zůstaneme u vzruchů. Ani nevím, co jsem k tomu kdysi napsala já... :) Z tvých řádků na mě dýchá tvé pravděpodobné rozpoložení... kdybych mohla a kdyby to pomohlo, objala bych tě, vytroubila bych do světa, co tato adresa skrývá a že by její obsah neměl být utajený. Zázraky však konat neumím...
    Zamilovanost, obdiv, vyjadřování, všechno znám. Co víc dodat, vždyť na to jsem trochu podobně...

    :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moje rozpoložení je úplně normální, objetí nepotřebuji, neb sama jsem obětí. Ale děkuji:-)

      Vymazat
  2. S prekladom súhlasím a veci, ktoré si uviedla sú zaujímavé a aj pochopiteľné :-)

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za každý komentář! E-mailové spojení z jistých důvodů neexistuje, chcete-li mi něco sdělit, napište to prostě sem.