pátek 18. září 2015

Týdenní třídění III.

Hezký páteční večer přeji!
Možná jste si všimli, že Týdenní třídění, ač plánované na čtvrtek, vždy záhadně vyjde až v pátek. Je dost možné, že se z tohoto pátečního kruhu už nedostanu. Pátek, vše hezky ukončené, volný večer, klid a třeba jasmínový čaj. (I když, řeknu-li vám, že tady piju jeden čaj už od rána, opravdu nelžu.) Čas pro další týdenní přehled, první článek oficiálně psaný do blogspotového editoru.
Prahnete-li po novinkách z mého života, patrně vás zklamu; tento týden se nic moc nestalo. Ale možná vás zajímá, jak dokážu napsat článek o týdni stráveném doma.

Hlavně klídek
Abych pravdu řekla, mne to taky zajímá. Na uplynulé dny nám dali ve škole volno, abychom mohli v klidu pracovat na našich projektech. V praxi to pro mě znamenalo prostě volné dny, což by asi nemělo. Vážně, plánovala jsem si, jaký si udělám pracovní rozvrh, jak budu vstávat brzo a chodit spát brzo a jak to všechno zvládnu v pohodě. Nakonec jsem nebyla spořádaná podle svých představ. Ale stejně - na své poměry jsem toho stihla plno. Třeba onemocnět rýmou, prosmrkat se taneční lekcí, vyhrabat jeden starý tag, pít hodně čaje, chodit na obědy do školy, vyjasnit si, co vlastně s tou naukou, kterou jsem prý jako měla navštěvovat, skoro úplně se zbavit rýmy a přestěhovat si celý blog na úplně novou adresu.

Světlý bod
Hlavní světlý bod: bylo volno! To, zda jsem ho strávila dostatečně produktivně, je diskutabilní, a jelikož je páteční večer, není radno to řešit, už se to stejně nemůže odestát.
Ale jo, vlastně. Ta hlavní věc, tedy projekt, pokročila. Už mi toho zbývá mnohem méně než když jsem vám psala poslední třídění. Zítra večer bych to ráda měla hotové, nebo aspoň zítra v noci, abych to mohla odeslat a dostala odezvu už v pondělí dopoledne (my máme takové pravidlo, že během tohoto volného týdne nesmíme konzultovat naše výtvory - jinak by to šlo mnohem lépe).
Takže jsem na sebe svým způsobem hrdá, že jsem udělala aspoň něco.
Mezi světlé body také nelze nezařadit jedno z volných odpolední, kdy jsem kdesi na tumblr narazila na názvy několika psychologických experimentů a pak jsem si je všechny hledala a četla si o tom, co se už v historii lidstva událo pro vědu. To by bylo taky na dlouhé úvahy o tom, co je ještě etické a co už ne. Kdyby vás to zajímalo, můžu někdy v budoucnu vytvořit nějaký článek na toto téma. Zajímaly by vás psychologické pokusy?
Další světlý bod. Tím jsou pondělní taneční. Ty úplně první jsem absolvovala s bolením břicha (asi víte, co mám na mysli) a ty druhé s rýmou v nejtěžším stadiu. A ačkoliv jsem očividně smrkala, ani jednou jsem neseděla na střídacích židličkách. Což je fajn, až na to, že v sále se nevětralo a během přestávky jsem si lila vodu za krk, abych se příliš nepřehřála. Přesto jsem z lekce odcházela přihřátá.
Následující světlý bod pro vás pravděpodobně nebude nic nového; jde o náš Ask.fm. Už dlouho jsem měla chuť založit si profil na stránce, jejíž filosofie spočívá v pokládání a zodpovídání otázek, ale pořád jsem se k tomu nějak neměla. (Asi jsem si to představovala divočejší a nebezpečnější, než to je.) Ale ve dvou se to lépe táhne, a to platí i o účtech na sociálních sítích. Spolu s Vlastou jsme se rozhodly zahájit videoprodukci a k tomu by se nám hodily vaše otázky. Takže veškeré své otázky směřujte sem:
(ano, s tímto odkazem vás asi teď budu otravovat na konci většiny článků, tak se připravte)

No a pak mám samozřejmě radost z toho, že jsem se odhodlala k zasazení Kosatce. I když to všechno ještě není zdaleka hotové.

Tmavý bod
Asi mne čeká další komorní soubor. Nedá se nic dělat, los padl na mne (a jeho placaté parohy mne propíchly skrz naskrz); jsem už velká, mám toho málo a hlavně nechodím hrát do orchestru. Tak fajn, no, jak už jsem psala, nedá se nic dělat. Už jsem s tím smířená. Bude to klavír, housle a klarinet. Prý něco moderního a valčík. Moje věková kategorie na příští rok se konající soutěži smyčců, nebo co. Uvidíme. Ale pobavilo mě, že toho mám jako málo, takže dostanu další trio.
Další tmavý bod (i když se opět vynasnažím mít jich tu málo) je to, že zase málo čtu. Nepřečetla jsem skoro nic. Pár kapitol - a to je vše. Pokud mi něco chybí, je to čtenářská disciplína, a nejen ta čtenářská.
A ještě jeden tmavý bod. Budu muset dělat laborky z chemie. Tentokrát už se tomu nikdo z naší poloviny třídy nevyhne. Prostě to musím napsat. Tečka.


Tahle anglická knížka (The Bluest Eye od Toni Morrison) je fajn. Až na to, že moc gramatiky z ní člověk nepochytí, protože je psaná takovým slangem, až to tahá za oči. Ale stejně. Tahle knížka se čte buď neobvykle pomalu, nebo úprkem.

Praha avantgardní je ten nejlepší průvodce Prahou, jaký se ke mně mohl dostat. Akorát se obávám, že nenajdu nikoho, kdo by se mnou všechna ta místa chtěl procházet, protože nikoho nezajímá Devětsil.

A stejně tak asi nikoho nezajímá Kosatec, ale nevadí. Já to tady rozjedu.

Přátelské připomenutí toho, že je zase pátek, a nikoliv čtvrtek.

Přeji hezký víkend a co nejvíc světlých bodů.
Iris :V,
stále stejná.


3 komentáře:

  1. I když jsem k smrti unavená, pošlapaná a rozbolavělá (ostatně budu vyprávět, tady asi nemá cenu to psát :D), musela jsem si tvůj článek přečíst. Tvá Týdenní třídění mě strašně baví, doufám, že se ta energie, kterou mě nabíjí, nějak šíří vzduchem a dělá tě třeba šťastnější nebo tak něco. Těmhle teoriím nerozumím, každopádně se snažím říct.. hmm, že je asi jedno, jestli píšeš v pátek nebo čtvrtek, hlavně, že články vychází a já mám tak pravidelný přísun čtiva. :)
    Pracovní rozvrhy, odškrtávací tabulky a jiné podobné disciplinované projevy tvořím často, jejich plnění je však horší. Takže ti rozumím a vlastně si myslím, že jsi dobrá, protože jsi zvládla, co se po tobě chtělo, plus milión dalších věcí kolem. A že mezi nimi nebylo čtení, to asi až tak nevadí. Já jsem úspěšně během dvou odpolední v posteli dočetla první díl Bídníků, Fantinu, ale už jsem se k dalšímu čtení zatím nedobrala. Nevím nevím, jestli to stihneme přečíst do konce září. :D
    Psychologické pokusy by mě fakt zajímaly! Všechny tvoje články o čemkoliv psychologickém (ale i o zdánlivě obyčejných věcech, které v sobě kousek psychologie také mají :)) mě nesmírně baví! :) Ale asi musí být vážně náročné je napsat. :)
    Ke dnešním tanečním se vyjádřím snad jen tak, že mě fakt bavily. Tahle hodina byla zatím asi nejlepší. Nevím, jestli za to můžou tance nebo můj taneční partner, ale prostě jsem si to užila. :) (přestože jsem při čače dost nešikovně zakopla a ještě teď mě tahá v noze :/ :))
    A náš Ask - no, někdy ty palby otázek můžou být divoké, kdybychom to rozšířily třeba mezi naše spolužáky a vrstevníky (což z 99% neuděláme, aspoň já asi ne), nejspíš by nám tam často něco přistávalo. Takhle musíme počkat, až se to dostane do povědomí čtenářů, dát tomu čas. :)
    To další členství v triu ti nezávidím. Přisoudila bych to tomu, že "pro dobrotu na žebrotu", aneb ty se tomu svému klarinetovému základu věnuješ tak poctivě a oni, než aby to ocenili tím správným způsobem, nechají tě pěkně vyniknout, seberou pár hodin týdně (nebo jednu, i to je dost) a ukaž všem, jak ráda trénuješ a jak moc volného času na to máš. No jo, učitelé. :D
    Od Toni Morrison nějaké knížky doma máme. :)
    A nezoufej si, vždycky budeš mít aspoň jednoho pravidelného, komentujícího čtenáře, a i když možná nejsem ta správná útěcha, koneckonců chápu, že jenom já nemůžu řádně docenit tvé skromné dílko tady na blogu, vždycky je to asi lepší, než nic. :)
    A přátelské připomenutí pátku je ten nejpřátelštější závěr, který jsem kdy viděla. Díky! :) Adieu! :)

    OdpovědětVymazat
  2. Hned na začátek musím napsat, čaj na první fotce, ach jak ten je úžasný! A ta vůně, neuvěřitelný objev. ♥
    A je zvláštní tě vidět psát tady na blogspotu, nějak už jsem si zvykla na blog na doméně blog.cz (i když jsem nekomentovala a byla jen tichý čtenář), ale chápu že člověka občas chytne taková ta nálada na změnu a nezastaví ji, dokud s tím něco neudělá. Tak snad se ti tu bude líbit!

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za každý komentář! E-mailové spojení z jistých důvodů neexistuje, chcete-li mi něco sdělit, napište to prostě sem.