neděle 30. srpna 2015

Už je to zase tady

Školní rok už je zase takřka za dveřmi. Už tomu budou tři roky, co jsem se přestala těšit na návrat do šedivé budovy mojí školy. Letos jsem se - po počátečním zhrození a zhnusení z našeho rozvrhu - rozhodla, že si musím vybudovat pozitivní přístup a vrýt si ho do podvědomí krátce před oním Dnem D. A Back To School tag, který před pár dny nalezla Vlasta, je jedním ze vstřícných kroků, jež konám k příštím deseti měsícům. Doufám, že se nebudu muset příliš socializovat a že roky do maturity utečou co nejrychleji.
Coby odpovědi na následujících čtrnáct otázek vám budou předloženy věci nepříliš důležité, jejichž irelevanci se možná můžeme místy společně zasmát. Všechny se týkají školních zvyků a pravděpodobně se o mně dozvíte něco, co jsem ještě nestihla vyslepičit sdílet s blogovou komunitou. Přistupme tedy k věci.


1. Do jaké třídy půjdeš?
Do sexty. To je šestý ročník osmiletého gymnázia. Nebo jakoby druhý ročník "normálního" čtyřletého gymnázia. Nebo jedenáctá třída základní školy - chcete-li základkovou paralelu.

2. Co si oblečeš první den do školy?
To nějak neřeším, stejně si to budu vybírat ten den ráno, jak se znám. A navíc, stejně to jsou jenom dvě hodiny, když do toho započítám vítání primánů (při tom se ale stejně všichni mačkají na schodech). Ale asi to jistí moje černá koženková sukně a k tomu nějaký tmavý vršek, uvidíme.

3. Na co se nejvíc a nejmíň těšíš?
No, tady by byla spíš na místě otázka Čeho se nejmíň a nejvíc bojíš?.
Ale dobře. Docela se těším na dva semináře, historický a literární, které jsem si vybrala jako volitelné předměty a pak chodila po třídě a přemlouvala spolužáky, ať se taky přihlásí, protože volitelný předmět se otevře pouze pokud má zájem víc než pět lidí. A protože si každý musel vybrat tři předměty, na semináře ("nejmenší zlo") se sešel dostatek. Hurá.
Taky jsem se dozvěděla, že budu mít šatní skříňku samostatně! Hrozně se na to těším. Nerada sdílím věci jako je lavice nebo skříňka, protože ať se snažím sebevíc, vždycky se roztahuju a zaberu většinu místa. Teď budu moci mít třeba patery přezůvky a nikdo mě nebude kvůli tomu soudit! (Loni jsem měla troje a předpokládám, že Terka se cítila dosti utiskovaná. Ale aspoň jsem jí občas přinesla ze skříňky tašku na tělocvik.)
Netěším se na tělocvik, ale na ten se netěším nikdy. Pak taky nejsem moc nadšená z matematiky, ale na tu nás má už od primy taková hodná profesorka, která mi vždycky všechno vysvětlí a nemyslí si o mně, že jsem blbeček (nebo to aspoň nedává najevo), takže fajn, nějak to půjde. Angličtina bude zase mou celoroční noční můrou, protože profesor je tak trochu tyran. A češtinu jen jednou týdně - jako pardon, ale asi jsem našla díru v ŠVP. Kdybychom alespoň nebyli nuceni do regulérního samostudia jako loni.

4. Co je tvoje nejoblíbenější část připravování se do školy?
Nerada si vyklízím tašku. Co se týče úkolů, štvou mě skupinové referáty, protože mě vážně nebaví zas a znova dělat práci za tři až pět lidí, kteří to mají na háku. Aha, tady mám vypisovat, co MÁM ráda.
Tak jo. Baví mě třeba doplňovat členy nebo pětkrát za sebou si dělat výpisky, když se učím na test. Protože jinak než několikanásobným vypisováním se to naučit neumím.

5. V jaké třídě jsi byla, když jsi poprvé začala nosit makeup?
Když nebudu počítat éru časopisu Sabrinina kouzla, jež mne zastihla ve druhé třídě a nutila mne nosit do školy kufřík s lacinými šminky, bylo to v primě. Nepřestalo to do tercie. Ale nemalovala jsem se nijak hrozně, ač jsem, pravda, ráda experimentovala (sem tam zelený stín, sem tam oční linka) a nejspíš bych to dělala dodnes, kdybych neměla zálibu v rýpání se v oku a byla obdařena řasami, které snesou víc než jednu vrstvu řasenky, než mi spadnou přes oko jako upatlaná záclona.

6. Kde bereš inspiraci na oblečení do školy?
Těžko říct. Vždycky někde něco vidím, třeba ve výloze, a v mojí fantazii se to přetvoří v něco úžasného, co musím mít, bez čeho nemůžu žít a s čím budu stoprocentně šťastnější a krásnější. Nakonec si to koupím a pak se v tom div nestydím vyjít. Ale když překonám prvotní pocity stihomamu a paranoie, pak už je mi jedno, kolik lidí se za mnou otočí.
Inspiraci...? Dalo by se říct, že nosím, co se mi líbí, a podle toho to taky občas vypadá.

7. Jaké školní pomůcky nakupuješ nejraději?
Všechny! V papírnictví mne popadají podobné pocity, jako zaryté knihomoly v knihkupectví. Aneb Chci to všechno! Sešity, tužky, pera, všemožné psací vychytávky, gumy, pastelky, fixy... A pak se stane, že nemám čím psát test, protože má spotřeba psacích potřeb je vysoce nadprůměrná.

8. Kde nejraději nakupuješ školní pomůcky?
V papírnictví. Třeba naproti radnici.

9. Budeš nosit do školy batoh nebo kabelku?
Asi to budu střídat, protože jsem zjistila, že nosit pořád batoh mě poněkud nudí. K narozeninám jsem dostala velkou kabelku, větší jsou snad už jen cestovní tašky, takže ji budu používat jako školní zavazadlo. Máme sice osm hodin denně, ale učebnice si smíme nechávat v poličkách, takže toho nebudu tahat moc.

10. Jaké tři nekosmetické věci musíš mít s sebou do školy?
No, asi penál, svačinu a telefon. Asi bych vyjmenovala ještě víc věcí, jako třeba žvýkačky, úkolníček/diář, deštník a lepidlo, ale vzhledem k tomu, že si tyto věci soustavně zapomínám doma, je to trochu bezpředmětné.

11. Jaké tři kosmetické věci musíš mít s sebou do školy?
Nosím s sebou něco, co by nezasvěcený mohl nazvat kosmetickou taštičkou (a vysmát se mi za to), ale mám tam náplasti, léky, desinfekci na ruce a většinou nějakou tu hygienickou potřebu. Taky s sebou občas mívám deodorant, abych příliš neotravovala vzduch. Hřeben už nosit nemusím, pokud si tedy nechci během dne vyrobit na hlavě kosmické chemlonové afro. A když si zapomenu lůj na rty, jsem zoufalá. Protože nemám-li už o hodině co dělat, vytáhnu lůj na rty a hned se zabavím.

12. Jaký je tvůj rychlý účes do školy?
V podstatě nesnáším účesy. Tedy, na své hlavě. Na hlavách cizích se mi většinou líbí a zhnusí se mi až když si je chci udělat ze svých vlasů. Nechala jsem se ostříhat, abych si nemusela nijak svazovat vlasy. (Znáte ten koloběh: nechám si narůst vlasy, abych si je mohla česat → nechám si ostříhat vlasy, abych si je nemusela česat... Já si je tentokrát už ale narůst nenechám.) Když jsem ještě měla delší vlasy, zastávala jsem názor, že k čemu jsou svázané? Tak jsem je nosila rozpuštěné. Čas od času jsem si udělala takový ten volný nízký culík nebo cop na stranu, abych měla pěšinku a vlasy okolo obličeje, protože se necítím dobře s utaženými vlasy. Prý se schovávám za vlasy jako za oponu, ale to není pravda. Teď už mě nikdo do česání nutit nemusí.

13. Co nejraději a nejčastěji nosíš za oblečení a jaké doplňky plánuješ letos nosit do školy?
Už mě ty otázky o oblečení začínají trochu iritovat, ještě že tahle je poslední.
Doplňky. Doplňky nenosím. Nemám ráda, když musím ještě hlídat nějaký visací řetízek, jestli se mi náhodou nezamotal nebo nepřetrhl. Výjimkou je červený provázek okolo krku, který vypadá jako krvavá linka a přivádí lidi do rozpaků. Náušnice nenosím, mám nějakou zvláštní averzi vůči propichování, hnusí se mi to (ano, jsem si vědoma toho rozporu mezi krvavou linkou a náušnicemi, nemusíte mě na to upozorňovat).
Co se týče oblečení, nosím nejraději šaty a sukně a různobarevné punčocháče. Taky mám ráda užší kalhoty a volnější svetry a košile. Nejraději s rukávem dlouhým alespoň k lokti. Nerada nosím bílé nebo pastelové věci, zvláště kalhoty musím mít tmavé, abych se v nich cítila dobře. Naopak červená a černá jsou má oblíbená kombinace barev, a růžovou taky nepohrdám.

14. Jak vypadá tvůj batoh?
Je černý s decentním barevným vzorem. Mám ho už od tercie a docela se divím, že se na něm ještě nepodepsal zrádný zub času. Akorát má utržené poutko od jednoho zipu, ale to mi nevadí. Nevysvětlitelně mě rozčiluje, že i přesto, že máme každý na noze lavice věšáček na batoh, jsem všehovšudy jediná, kdo ho opravdu využívá. Nepovažuji se za pedanta, ale tak zjevná ignorace mě vytáčí. Uličky jsou neprůchodné, válí se v nich tašky.
Takhle vypadá můj batoh:

Omluvte mou plyšovou Barynu, neuhnula ze záběru.

Tak co, zapojíte se? Do jaké třídy se chystáte vy? A co chcete dělat po maturitě?
Přeji příjemnou přípravu na příchod příšerné př... školy.
Iris :V


Žádné komentáře:

Okomentovat

Moc děkuji za každý komentář! E-mailové spojení z jistých důvodů neexistuje, chcete-li mi něco sdělit, napište to prostě sem. Diskuze je moderovaná.